Zemana za milost Kajínkovi kritizují už i komunisté

Praha - Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá se podivuje nad tím, proč právě teď prezident Miloš Zeman rozhodl o udělení milosti dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Prezident prý popírá sám sebe a milost vnímá poslankyně jako účelový krok.

Minulý týden prezident Miloš Zeman prohlásil, že od něj dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek dostane milost. Tu by mu měl Zeman udělit po svém návratu z Číny. Před prezidentskou volbou v roce 2013 přitom sdělil, že milosti bude udělovat výjimečně z humanitárních a zdravotních důvodů. Do letošního května jich udělil pouze sedm.

Podle poslankyně Miloslavy Vostré (KSČM) prezident Zeman neměl důvod, proč by měl dát milost Jiřímu Kajínkovi. Vostrá v článku, který poskytlo tiskové oddělení KSČM, Zemanovo rozhodnutí nechápe a klade si otázku, proč přišlo právě teď.

„Co se v případu objevilo za tuto dobu nového, že najednou měl prezident nutkání takto rozhodnout? O ničem nevím. Když k tomu přidáme, že Miloš Zeman opakovaně prohlašoval, že milosti bude udělovat maximálně ze zdravotních důvodů, tak nyní popírá sám sebe,“ píše ve své zprávě Vostrá. Zmiňuje, že jeho krok působí jako „účelový“ a může jít o jakousi snahu prezidenta odvést pozornost od „jiných vlastních nestandardních kroků,“.

Následně vyjmenovává důvody, proč by Kajínek neměl být omilostněn. „Nicméně soudy o něm rozhodovaly opakovaně, hlavně snaha o revizi odsouzení na doživotí byla mnohokrát odmítnuta u všech možných typů soudů, včetně Nejvyššího a Ústavního. Trestní spis měl 10 000 stran, vypovídalo 56 svědků a 10 soudních znalců,“ dodává Vostrá.

„Doufám, že prezident si uvědomuje, že svým rozhodnutím přebírá odpovědnost i za potenciální nebezpečí, které propuštěním Kajínka může nastat,“ píše poslankyně. Kajínek podle ní není „jenom“ vrah, ale bohatou kriminální minulost měl i před odsouzením za vraždu. Zmiňuje bytové krádeže, vykrádání chat, ale i útoky na veřejné činitele.

Vostrá připouští, že institut milosti je legitimním nástrojem, který může prezident využít. „Zeman si vybral nejznámější případ vězně, a to s jasným načasováním, nehledě na své předešlé výroky, kdy kupříkladu ještě minulý rok říkal, že Kajínkovi milost neudělí,“ podivuje se však poslankyně.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Miloš Zeman KSČM Miloslava Vostrá milost prezidenta

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly podnikly během noci rozsáhlý letecký úder na ruské území, při kterém zasáhly cíle v mnoha regionech. Podle ruských úřadů protivzdušná obrana a elektronické boje zneškodnily více než osm stovek bezpilotních prostředků. Vzdušný útok, který se řadí k největším od začátku roku, si na ruském území vyžádal nejméně šest lidských životů.

včera

Ilustrační foto

Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země

V belgické přírodní rezervaci Vysoké Močály poblíž německých hranic vypukl rozsáhlý lesní požár, který úřady označují za největší v moderní historii země. Oheň se rozšířil během pátečního dne v oblasti rašelinišť a borových lesů a do nedělního rána zničil více než tři tisíce hektarů plochy. K jeho rychlému šíření přispěla vlnou veder a sucha, přičemž teploty v pátek v některých částech Belgie dosahovaly až k sedmatřiceti stupňům Celsia.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo

Ukrajinské vojenské zpravodajství varuje před zrychlujícím se vývojem ruského satelitního systému Rassvet, který vyvíjí společnost Bureau 1440 jako přímou konkurenci americké síti Starlink. Podle zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadyna Skibického postupuje Moskva s vypouštěním družic na oběžnou dráhu podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo.

včera

střela Flamingo

Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.

včera

15. srpna 2026 21:59

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy