Dohoda vlády a odborů o růstu platů by měla být 25. července, na stole jsou tři možnosti

Praha - Na jednání vlády a odborů 25. července by se mělo rozhodnout, kdy, o kolik a kterým pracovníkům veřejného sektoru poroste plat. Ministerstvo práce spočítalo tři varianty.

Podle variant by od listopadu o osm či 11 procent mohli dostat přidáno učitelé a zaměstnanci samospráv. Od ledna by se o osm procent zvedl příjem lékařů, sester a lidí, kteří si přilepšili už teď od července. V listopadu i lednu by se pak výplatní páska mohla upravovat pracovníkům ve státní službě.

Do vyjednávání šly odbory s požadavkem na deset procent navíc od září pro všechny ve veřejné sféře. Na červnovém jednání s vládou a lídry koaličních stran pak předáci souhlasili s přidáním od listopadu. Resort práce možnosti propočítal. V materiálu, který má ČTK k dispozici, popisuje tři modely - svůj, odborářský a kompromisní s ministerstvem financí.

Varianta ministerstva práce by o osm procent od listopadu přidala učitelům, pracovníkům radnic, magistrátů a krajských úřadů a lidem ve státní službě. Služební poměr by měl znamenat i dalších 13 procent od ledna. Osm procent by měli od ledna dostat lékaři a sestry, ale také zaměstnanci kulturních zařízení, technické a administrativní síly a nepedagogičtí pracovníci, kteří si díky sloučení platových tabulek z devíti na šest přilepšili už teď od července.

Od roku 2018 resort práce navrhuje snížení tarifních stupnic na čtyři. Díky tomu by se pracovníci samospráv posunuli ze druhé do třetí tabulky a zlepšili si výdělek zhruba o pět procent. Ministerská varianta by letos stát vyšla na 1,55 miliardy a samosprávy na 335,5 milionu. Příští rok by celkové náklady pro státní rozpočet činily 17,44 miliardy, pro samosprávy 7,29 miliardy a pro veřejné zdravotní pojištění 2,98 miliardy.

Podle odborářské varianty by od listopadu měli dostat o deset procent přidáno učitelé a pracovníci radnic, magistrátů a krajských úřadů. Lékaři, sestry a ti, jimž se zvedl výdělek teď v červenci, by o deset procent víc měli mít od ledna. Stát by letos vydal 1,9 miliardy a samosprávy pak 416,6 milionů. Příští rok by státní rozpočet musel vyčlenit na změny 14,3 miliardy, samosprávy 4,62 miliardy a zdravotní pojištění 3,74 miliardy korun.

Podle kompromisu, o kterém už dřív diskutovaly resorty práce a financí, počítá od listopadu s 11 procenty pro učitele, pracovníky samospráv a lidi ve státní službě. Lékaři, sestry, nepedagogové, lidé v kultuře a technické a administrativní síly by pak dostali osm procent od ledna. Pro letošek to znamená navíc 2,1 miliardy od státu a 458,4 miliony od samospráv. Příští rok by to vyšlo stát na 14,92 miliardy, samosprávy na 4,45 miliardy a zdravotní pojištění na 2,98 miliardy.

Šéf odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář nechtěl zatím jednotlivé varianty komentovat. Předáci se budou radit v úterý. Ani poté ale své stanovisko zveřejnit neplánují, chtějí ho sdělit nejdřív vládě. Záměr sloučit další tabulky je podle Bednáře nejsystémovější. "Je to dobrá myšlenka. I pravicová opozice navrhuje snižování počtu tabulek. Sbližování stupnic je správná cesta. Ve výsledku to nemusí být nejmenší přidání," řekl ČTK Bednář.

Teď od července se zvedly o deset procent platy policistům, hasičům, celníkům či vězeňským dozorcům. Lidé v sociálních službách by měli mít o 23 procent víc. Nařízení upravilo i výdělky nepedagogům, technickým a administrativním silám a pracovníkům v kultuře, a to podle profesí o 9,4 a o 5,1 procenta. Zdravotníkům se zvedly výdělky letos od ledna, a to o desetinu. Učitelé si přilepšili naposled loni od září, ostatní zaměstnanci veřejného sektoru pak od loňského listopadu.

Ministerstvo práce propočítalo, jak by mohl vypadat růst platů ve veřejném sektoru

1) Varianta I. - ministerstvo práce

Růst od listopadu:

- o osm procent pro učitele, úředníky a pracovníky radnic, magistrátů a krajských úřadů a zaměstnance ve státní službě

Růst od ledna:

- o osm procent pro lékaře a sestry i zaměstnance kultury, technické a administrativní síly a nepedagogické pracovníky ve školství, lékaře a sestry

- o 13 procent pro zaměstnance ve služebním poměru

- o zhruba pět procent pro pracovníky samospráv - díky přesunutí z druhé do třetí tabulky

2) Varianta II. - kompromis ministerstva práce a ministerstva financí

Růst od listopadu:

- o 11 procent pro pracovníky samospráv, učitele a lidi ve státní službě

Růst od ledna:

- o osm procent pro zaměstnance v kultuře, administrativní a technické síly a nepedagogické pracovníky ve školství, zdravotní sestry, lékaře

3) Varianta III. - odbory

Růst od listopadu:

- o 10 procent pro učitele a úředníky radnic, magistrátů a krajských úřadů i sociální pracovníky samospráv

Růst od ledna:

- o 10 procent pro lékaře a sestry, pracovníky v kultuře, technické a administrativní síly, nepedagogické pracovníky ve školství

Související

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.
Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí Odbory lékaři učitelé mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 6 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 16 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy