Tradiční strany do koše? Volební potenciál SPD, Pirátů a Realistů roste

Praha - Hnutí Ano má největší volební potenciál, voliči velmi nadějně preferují i SPD. Vedle podpory tradičních parlamentních stran je zájem i o Realisty a Piráty. Ukázal to průzkum agentury Sanep, jehož výsledky mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí, se nadále ukazuje jako nejpreferovanější strana hnutí Ano, následována ČSSD.

Rovněž je však zjevné, že se tyto dvě stávající nejsilnější strany potýkají s velmi velkou skupinou váhajících voličů, což je však symptomatické pro všechny politické strany. Z tohoto pohledu je na tom nejlépe hnutí ANO, které má nejsilnější skupinu rozhodnutého voličského elektorátu. Konkurenční ČSSD má oproti hnutí ANO téměř o polovinu méně rozhodnutých voličů.

Je rovněž zjevné, že poslední slovo budou mít právě váhající voliči, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty, a jejichž volbu může ovlivnit zejména předvolební souboj, který naplno vypukne počátkem září.

Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury. V případě SPD se posiluje i procento rozhodnutých voličů, které je již nad pětiprocentní hranicí zaručující zisk poslaneckých křesel. Tomio Okamura dlouhodobě prosazuje prvky přímé demokracie, odpovědnost politiků, ale vystupuje i jak proti EU, tak podporuje mmj. i postavení radikálního islámu mimo zákon. Tyto hlavní pilíře SPD spolu s kladením důrazu na hájení národních zájmů se ukazují z pohledu nemalé části voličů jako zajímavá alternativa k politickým programům a politice stávajících parlamentních stran. To ostatně potvrdily i krajské volby v roce 2016, v nichž získala SPD jak samostatně tak i společně s SPO v deseti krajích nad pět procent hlasů.

Do bojů o sněmovní křesla se nicméně v očích zejména váhajících voličů dostávají vedle stávajících parlamentních stran i Realisté s Petrem Robejškem, ale rovněž i Piráti vedeni Ivanem Bartošem. Jakkoli je nutné zdůraznit, že volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem, je zřejmé, že voliči SPD zahrnují Realisty a Piráty spolu s parlamentními stranami do svých úvah o možné podpoře. Voliči tedy hledají alternativy a je možné, že celkový obraz domácí politické scény je povede k tomu, aby tyto alternativy vnímali jako primární volbu.

Ze stávajících parlamentních stran se ukazuje zájem o podporu ODS, která by i s aktuálním počtem svého pevného elektorátu měla jistotu získání sněmovních křesel.

Průzkum volebního elektorátu, který byl proveden před finálním oznámením lidovců, že již nechtějí jít do voleb ve společné koalici se Starosty (nicméně se již o této možnosti spekulovalo) ukazuje, že jejich volební úspěch, při němž by tato koalice musela dosáhnout minimálně desetiprocentní volební podpory, je v tuto chvíli skutečně velice riskantní. I přestože jejich volební potenciál dosahuje hodnoty 10,1 procentního bodu, jedná se pouze o teoretický maximální volební zisk, kdy se 100 váhajících voličů, kteří se však rozhoduji i mezi jinými politickými subjekty, rozhodne právě pro tuto koalici, což není příliš pravděpodobné, nebo spíše velmi nepravděpodobné.

Svůj boj o voliče však bezpochyby čeká i TOP 09, jejíž osud by byl aktuálně plně v rukou váhajících voličů a jejich volby.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 13. - 18.7. 2017 na vybrané skupině 1.765 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let.

Související

Poslanecká sněmovna

ANO by bez d´Hondtovy metody mělo v roce 2017 o 15 křesel méně

Kdyby d'Hondtova metoda, kterou zrušil Ústavní soud, nebyla použita ve sněmovních volbách v roce 2017, přišlo by vládní hnutí ANO o 15 mandátů. Místo nynějších 78 křesel by jich v dolní komoře mělo 63. Současná koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů by pak neměla většinu. Disponovala by 96 hlasy, nyní jich má 108. Vyplývá to z přepočtu, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
ODS, ilustrační foto

ODS hrozí pokuta za předvolební kampaň v roce 2017

Občanským demokratům hrozí za chyby ve vyúčtování kampaně před sněmovními volbami v roce 2017 až půlmilionová pokuta. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí našel celkem 12 nedostatků, zároveň ale uvedl, že nešlo o černé financování.

Více souvisejících

volby 2017 Hnutí ANO Svoboda a přímá demokracie (SPD) Česká pirátská strana Realisté (strana) ODS ČSSD Volby

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 35 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy