Praha - Sněmovna má ve středu na programu schůze závěrečné čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Poslanci budou rozhodovat i o pozměňovacích návrzích, které vzešly z jednání výborů a z iniciativy samotných poslanců.
Co do výše přesouvaných prostředků vede pozměňovací návrh Ladislava Skopala (ČSSD) a Michala Haška (ČSSD). Navrhují navýšit přímé platby zemědělcům o 4,8 miliardy korun, aby čeští zemědělci neztratili konkurenceschopnost.
Zároveň však návrh počítá se snížením rozpočtu ministerstva obrany o 1,4 miliardy, snížením rozpočtu na státní dluh o 1,9 miliardy a snížením rozpočtu Pozemkového fondu o 1,5 miliardy. Pozemkový fond však není kapitolou státního rozpočtu, ale státním fondem. Návrh je proto označen jako nehlasovatelný.
I druhý návrh s nejvyšší finanční hodnotou přinesla dvojice Skopal a Hašek. Návrh navyšuje podporu venkova o 2,1 miliardy korun, přičemž o tyto prostředky snižují rozpočet na neinvestiční výdaje Všeobecné pokladní správy. Poslanci totiž svými návrhy nesmějí měnit základní parametry rozpočtu, tj. příjmy, výdaje a deficit. Každý návrh na zvýšení některé položky musí být kompenzován snížením jiné.
Rozpočet ministerstva vnitra chce o celé dvě miliardy navýšit někdejší ministr vnitra Martin Pecina (ČSSD). Tyto prostředky hodlá vzít z kapitoly státní dluh.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) však již dříve Mediafaxu sdělil, že návrhy, které snižují rozpočet na obsluhu státního dluhu, jeho podporu nemají, protože možnosti, které České republice dává dobrá výpůjční situace, nejsou neomezené. Výjimku tvoří pozměňovací návrh vlády, který počítá se zvýšením výdajů na vysoké školy o jednu miliardu korun na úkor státního dluhu.
"Kromě miliardy na vysoké školy si ještě umím představit, že se v této kapitole najde 100 milionů korun na pomoc zdravotně postiženým. Ale pokud by se podařilo uspořit více, použijeme tyto prostředky na snížení deficitu," řekl Kalousek Mediafaxu po skončení druhého čtení o rozpočtu.
Během druhého čtení také padlo několik návrhů na zvýšení rozpočtu na sociální služby, které se staly předmětem řady sporů již při schvalování rozpočtu na letošní rok. Objemově nejvýznamnější je návrh poslankyně Milady Emmerové (ČSSD). Navrhuje zvýšit rozpočet na sociální služby o 1,2 miliardy korun na úkor rozpočtu ministerstva obrany, konkrétně snižuje položku výdaje na zabezpečení činnosti armády.
Hlasovat se bude i o návrzích výborů, které jsou pouze dva. První vzešel z jednání hospodářského výboru a navrhuje zvýšit položku drážní a kombinovaná doprava v rozpočtu ministerstva dopravy o jeden milion korun. O stejnou částku chce v rozpočtu téhož ministerstva snížit položku ostatní výdaje.
Druhý návrh vznesl zemědělský výbor a jedná se o zvýšení prostředků na podporu agropotravinářského komplexu o 150 milionů korun. O stejnou částku chce výbor snížit položku ostatní výdaje.
Po hlasování o pozměňovacích návrzích se bude hlasovat o rozpočtu jako o celku. Po této proceduře jde rozpočet přímo prezidentovi, protože tento zákon neprojednává Senát.
Ministerstvo financí, které rozpočet sestavilo, počítá v příštím roce s příjmy ve výši 1,044 bilionu korun a výdaji 1,18 bilionu korun. Výsledný schodek je 135 miliard, což představuje 4,6 procenta HDP.
Nejvyšší výdaje má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, které vyplácí důchody a sociální dávky. Toto ministerstvo má v příštím roce utratit 483,78 miliardy koruny, z čehož většinu tvoří výdaje na důchody. V příštím roce se má tato položka vyšplhat na 354,7 miliardy korun.
Druhá nejvyšší položka je všeobecná pokladní správa, která v příštím roce utratí 158,66 miliardy korun. V této rozpočtové kapitole se nacházejí například odvody do rozpočtu Evropské unie (35,25 miliardy), transfery veřejným rozpočtům (52,997 miliardy) či podpora exportu za 16,64 miliardy korun.
Pomyslný bronz získává ministerstvo školství, které v příštím roce utratí 126,086 miliardy. Většina této částky připadá na regionální školství (82,8 miliardy) a na vědu a vysoké školy (34,87 miliardy).
Čtvrtou nejvyšší výdajovou položkou je státní dluh, který nás v příštím roce vyjde na 79,59 miliardy korun. Převážnou většinu této částky představují splátky úroků.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
před 56 minutami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 1 hodinou
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 2 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 3 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 4 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 5 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
včera
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.
Zdroj: Libor Novák