Volby kulturou neotřesou. Strany nenabízí nic nového

Sociální demokraté chtějí kulturu kvalitní, ODS svobodnou a nezávislou, ANO zdůrazňuje ekonomický přínos kultury a jeho podíl na HDP.

"Přínos kultury dosahuje zhruba 2,4 procenta HDP. Kulturu musíme konečně začít vnímat specificky a její rozpočet nemůže být na posledním místě," uvádí ANO, které v současné době spravuje resort financí a podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb.

Přestože se rozpočet ministerstva kultury zvyšuje, několik organizací reprezentujících jednotlivé umělecké obory uvádí, že stát problémy v kultuře neřeší, neuspokojivá situace je podle nich hlavně v živém umění. Zformovaly proto Platformu uměleckých profesních organizací, která kandidující strany také oslovila s dotazy na vize v oblasti kultury.

Všechny oslovené strany deklarují, že kulturu považují za důležitou součást života společnosti. Shodují se i v tom, že by resort kultury měl získat jedno procento ze státního rozpočtu. Většina stran kromě KDU-ČSL uvedla, že je nutné z tohoto podílu oddělit financování církví a investovat do kultury jako takové. Nejradikálnější je KSČM, která církevní restituce označuje za "dar, který by se měl minimálně zdanit, pokud ne zrušit". Restituce byly před minulými volbami velkým tématem i pro ČSSD, která už po přijetí zákona chtěla rozsah finančních náhrad omezit.

Jedno procento na kulturu slibují české vlády již přes dvě desítky let. Současný ministr kultury Daniel Herman, který je pro lidovce i příštím kandidátem na ministra, při bilancování své práce uvedl, že se závazku z programového prohlášení vlády přiblížil. "V letošním roce jsme na 0,96 procenta, v rozpočtu příštího roku na 1,3 procenta," řekl. Jsou to ale čísla právě včetně výdajů na církve, tedy na platy duchovních a finanční náhrady. Ty dohromady činí přibližně 3,5 miliardy z rozpočtu MK, který letos činí 12,7 miliardy Kč, přičemž na příští rok se zatím počítá s 13,2 miliardy korun.

Některé ze stran přicházejí s konkrétními návrhy, jak zajistit další zdroje financí pro oblast kultury, například formou daňových asignací či úlev (KSČM, Piráti, Strana zelených). SPD přichází s myšlenkou, aby se do kultury vracela procenta z tržeb dotací investičních záměrů.