Liberec - Se Starosty a nezávislými (STAN) se po 12 letech do politiky vrací Petr Pávek (54). Starostové a starostky nemají podle něj, kam uniknout před zodpovědností, na rozdíl od vrcholných politiků, kteří se schovávají za tmavými skly limuzín, bodyguardy a tiskovými mluvčími.
Známý je mimo jiné tím, že v roce 2003 jako starosta Jindřichovic pod Smrkem zakázal vyhláškou státním úředníkům vstup na pozemky obce. V současnosti je ředitelem Domova důchodců v Jindřichovicích. V podzimních volbách do Sněmovny bude Pávek číslem tři na kandidátce STAN, oznámil dnes médiím lídr kandidátky, náměstek hejtmana Marek Pieter.
Pávek kandidoval do Sněmovny už v roce 2006, kdy byl lídrem kandidátky Strany zelených. Přestože v rámci Česka získala tehdy strana v Libereckém kraji největší podporu - 9,58 procenta hlasů, na křeslo ve Sněmovně to ale kvůli volebnímu zákonu nestačilo. Pávek se kvůli tomu obrátil i na ústavní soud. V minulosti byl i v krajském zastupitelstvu a rok byl náměstkem ministra pro místní rozvoj. Před 12 lety z politiky odešel a věnoval se podnikání.
Teď se rozhodl vrátit. "Líbí se mi, co Starostové dokázali v tomhle regionu. Že si zachovali ideály zezdola. Moc se mi líbí, že to v sobě pořád má ten prvek samosprávy a přímé odpovědnosti na rozdíl od vrcholové politiky, která se už úplně pominula a je mimo mísu, co se týká potřeb regionů, obcí a lidí, kteří v nich žijí," řekl dnes novinářům Pávek.
V Libereckém kraji zatím není podle Pietera kandidátka STAN kompletní, definitivní podobu představí hnutí až 14. srpna. Číslem dvě na kandidátce je dlouholetá starostka Nového Oldřichova na Českolipsku Marcela Novotná a mezi kandidáty je například i starosta Turnova Tomáš Hocke nebo ředitelka libereckého divadla F. X. Šaldy Jarmila Levko. Poslední na kandidátce je liberecký hejtman Martin Půta.
Související
Veselo ve Sněmovně! Platy českých politiků jsou věčný evergreen
Žalobce zřejmě požádá o vydání Půty. Ten je nově i poslancem, chrání ho imunita
Petr Pávek (STAN) , Starostové a nezávislí (STAN) , Liberecký kraj , volby 2017
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák