Česko vzpomíná na srpen 1968. Buďme rádi za členství v NATO, řekl Hamáček

Jména všech obětí z roku 1968 i zastřelených demonstrantů z prvního výročí invaze v roce 1969 dnes zazněla u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, kde pietní shromáždění uspořádal spolek Bez komunistů.cz. Hrdinství lidí, kteří se postavili okupantům, bylo připomenuto i před budovou Českého rozhlasu. Při jeho obraně v ranních srpnových hodinách 1968 zemřelo několik Čechoslováků. Věnce u vchodu do rozhlasu položili například předseda Sněmovny Jan Hamáček nebo místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

"Připomínáme si hrdinství prostých občanů tváří v tvář okupační armádě. Připomínáme si, že svoboda není samozřejmá a může se rychle ztratit," řekl Hamáček. Události roku 1968 podle něj ukázaly to nejlepší, co v lidech bylo. Zároveň se ale staly obžalobou zrady a zbabělosti tehdejších elit, které stály v čele země. Podotkl, že krize může přijít náhle a Česko poté bude potřebovat ve svém čele lidi, kteří dohlédnou dále než jen za svůj zájem. Za tehdejší problém označil chybějící spojence a vyzdvihl proto členství ČR v Severoatlantické alianci.

O boji za svobodu mluvila i Horská. Mimo jiné řekla, že v ČR bytostně chybí zákon, který by posiloval nezávislost veřejnoprávních médií na politických stranách. "Nezastírám, že mě velmi znepokojuje, že je zde mocenský nátlak politických a byznysových skupin na oslabení nebo přímo likvidaci nezávislosti médií veřejné služby," řekla.

Na Václavské náměstí přišel i Jiří Línek, předseda Sdružení bývalých politických vězňů. Vzpomínal, jak po Václavském náměstí projížděly tanky a lidé se jim snažili prorazit nádrže na naftu. Když se pokusil dojít před budovu tehdejšího Československého rozhlasu, ruští vojáci začali střílet ze samopalů. Střelba tehdy poničila i fasádu Národního muzea. Stopy po kulkách zůstaly patrné i po následné opravě ze 70. let.