Budoucnost je podle zelených na kolejích

Budoucnost je prý podle zelených v železniční dopravě, která má největší možnosti ke zlepšení kvality a rychlosti. Stát by tedy podle nich měl investovat do rozvoje železniční sítě a přestat se tolik soustředit na silnice a dálnice. „Do železnic se investuje o přibližně 30 % méně než do silnic a dálnic,“ prohlásil Michal Berg.

Dodal, že vlaková doprava si prochází renesancí, protože lidé vlakem jezdí častěji. Na trase mezi Prahou a Jihomoravským krajem byl zaznamenán nárůst 272 % mezi lety 2010 a 2016. „Lidé si uvědomili, že auta už rychleji po dálnicích jezdit nebudou a do měst už více aut nenacpeme,“ vysvětlil.

Podle něho je to i otázkou rozvoje. Lidé se z venkova stěhují především za prací do větších měst, protože se jim špatně dojíždí. Kdyby však měli možnost kvalitní dopravy, venkov by se tolik nevylidňoval. „Není to tak, že zelení chtějí železnice. Poptávka je a my reagujeme na tu poptávku,“ komentoval.

Zelení chtějí ze železnic udělat primární způsob dopravy. Ať už se jedná o osobní či nákladní dopravu. „Vlaky platí poplatky za každý metr, který po kolejích ujedou,“ ujasnil Berg a vysvětlil, že by Zelení chtěli zavést mýtné na silnice druhé a třetí třídy pro kamiony. Je prý na čase, aby se srovnaly podmínky pro silniční a železniční dopravu.

Ideální by prý bylo, kdyby i nákladní doprava byla vedená přes železnici. Na dotaz, jak by to fungovalo ve městech, Stropnický řekl: „Ve větších městech jsou stále funkční železniční vlečky. I když se nepoužívají, velmi pečlivě hlídáme, aby k odstranění nedošlo.“ Bylo by prý tedy možné použít již stávající strukturu.

„České dráhy připravují výstavbu nového překladiště přepravních kontejnery,“ vysvětlil po otázce na to, kdo by dopravoval. Samy České dráhy podle jeho slov pracují na navýšení kapacit nákladní přepravy. Rozvoz z překladišť by zajišťovala menší nákladní auta, ne velké kamiony. Za ideálního předpokladu by tedy vlaky nahradily kamiony.

Jednou z priorit zelených je postavení vysokorychlostní železnici mezi Prahou a Brnem, která by tato města měla spojit za 60 minut. Vysokorychlostní tratě prý strana má již několik let, nyní se však dostává na povrch. „Vysokorychlostní trať je funkční, pokud je samostatnou železniční stopou. Je to tedy velký zásah do krajiny,“ řekl Matěj Stropnický s tím, že o tratích dlouho nechtěl slyšet.

Ostatní ho však o užitečnosti přesvědčili. Je však prý jasné, že ne všichni budou mít z tratě radost a ne všichni lidé budou chtít svůj pozemek prodat. Negativně stavbu budou asi vnímat i některé obce a ekologické společnosti. Je prý potřeba to vyřešit. „Způsobem, jak má stát efektivně stavět, je dialog.“

Zelení si myslí, že je vysokorychlostní trať ideální náhradou dálnice D1, na které jsou neustálé problémy. Zatím mají dvě možné trasy, jedna by vedla přes Kolín, ta druhá přes Benešov. A právě tu benešovskou trasu by Zelení chtěli radši.

Ambiciózní odhad na otevření vysokorychlostní tratě zelených je rok 2033. Pokud se tedy začne stavět v roce 2018, trať by vznikla za 15 let. Stát by se však musel poměrně rychle rozhodnout a začít jednat o koupi pozemků, vyhlásit výběrové řízení a podobně. Jednou z možností, jak práce urychlit a ušetřit na nich, by podle Stropnického bylo najmutí zahraniční firmy, která má s tímto zkušenosti.