Česko může vítězstvím Babiše skončit na periferii Evropy navzdory ekonomickému růstu, píše zahraniční server

Zpravodajský server Bloomberg v úvodu zmiňuje, že Česko se po třinácti letech svého členství v EU stalo nejbohatší postkomunistickou zemí s vysokým životním standardem. Vede si prý dokonce lépe, než "staré" unijní státy jako je Portugalsko nebo Řecko. Navíc se může pochlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. 

Celé rodiny mohou svobodně cestovat, studenti jezdit volně do zahraničí a podnikání se také daří. A i přesto jsou podle serveru Češi nejméně spokojeni se svým členstvím v Unii. Jen třetina Čechů si myslí, že setrvávat v EU je prospěšné, což je méně než v Británii či Řecku. 

"Evropská unie mi nepřináší nic," říká pro server právník Pavel Ricka z Prahy. "Je vedena politiky s velmi socialistickým způsobem myšlení. Chce regulovat všechno," dodává. 

Právě téma euroskepticismu podle Bloombergu bude tématem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Česku hrozí, že spadne do klubu zemí, jako je Polsko a Maďarsko, jež jsou vůči EU velmi kritickými státy. Průzkumy veřejného mínění dávají největší šance Andreji Babišovi, "milionáři ze Slovenska, který v roce 2011 vrazil na českou politickou scénu a získal si popularitu vykreslováními tradičních stran jako těch zkorumpovaných a nekompetentních,". "Stejně jako Donald Trump v USA i Babiš argumentuje tím, že jeho podnikatelský um ho předurčuje k tomu, aby vedl zemi a sám sebe vykresluje jako muže činu," píše server. 

Během jeho tříletého funkčního období ministra financí prosadil zákon, o registrační pokladnách, které jsou propojené s daňovým úřadem prostřednictvím internetu a výrazně zlepšují dodržování daní, uvádí server. Babiš zůstává velmi oblíbeným i přes jeho očividný střet zájmů. Bloomberg uvádí, že Babiš vlastní restauraci ve francouzském Mougins, která byla oceněna dvěma michelinskými hvězdami. Současně teď politik čelí korupčnímu skandálu - ani ten voliče od Babiše neodradil.

Jeho hnutí ANO sbírá voliče jak zprava, tak zleva a odčerpává podporu od tradičních politických stran. Babiš prý sice není novým Viktorem Orbánem nebo Jaroslawem Kaczynským, svým euroskeptickým postojem se jim však blíží. Babiš prohlásil, že by chtěl po vzoru ostrova Ellis v Americe zřídit uprchlická centra v Tunisku a v Turecku, zároveň volá po NATO, aby chránilo vnější evropskou hranici před migranty. Navíc chce zachování české měny koruna, euro přijmout nechce.

"Nechceme tady euro," řekl Babiš. "Společná měna dává Bruselu další prostor, jak se na nás může zaměřovat," dodal. Babiš využívá zakořeněné obezřetnosti Čechů vůči cizincům, za které může také traumatická historie země, píše server. Zmiňuje rakousko-uherskou nadvládu, nacistickou agresi a sovětský vliv. "Češi byli vždy podezřívaví z čehokoli, o čem si mysleli, že je ovládá zvenčí," říká Jiří Pehe, ředitel Newyorské univerzity v Praze, který v 90. letech působil jako poradce prezidenta Václava Havla. 

S výjimkou prezidenta Václava Havla prý čeští lídři byli vůči Bruselu vždy ostražití. Miloš Zeman se obdivně vyjadřuje o ruském prezidentu Putinovi a vzhlíží i k čínské hlavě státu. V červenci Zeman připustil možnost konání referenda o vystoupení z EU a kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou za to, že je příliš "měkká" v otázce migrace. Nejvlivnější politik postkomustické éry, bývalý prezident Václav Kalus, přirovnával Evropskou unii k sovětskému plánování. "Neprosperujeme kvůli členství EU, ale jemu navzdory," myslí si. "Z EU se stalo dominantní centrum moc s jen velmi malou mírou autonomie jejich členů," dodává. 

I sociální demokracie, která je proevropská, kritizuje unijní politiku směrem k migraci a k přijetí eura nesáhla. Server Bloomberg zmiňuje i poslední průzkum veřejného mínění agentury MEDIAN. Na třetím místě mluví o "proruské komunistické straně", která by získala 13 procent hlasů. "Rozhodující vítězství ANO může stmelit Čechy v jejich antievropských postojích v době, kdy Německo a Francie zvažují koncept vícerychlostní Evropy.

Bez ohledu na svůj ekonomický úspěch se tak Česko může ocitnout na periferii tohoto bloku. "Spousta lidí si myslí, že od té doby, co se máme dobře, už EU nepotřebujeme," říká politolog Petr Just. "Poukazují na příklady jako Norsko nebo Švýcarsko. Ale to je iluze," doplňuje.