GRAFIKA: Kolik strany vydělaly na posledních volbách? A kolik vydělají nyní?

Praha - Server EuroZprávy.cz vám před několika dny přinesl přehled financování politických stran. Ukázali jsme, kolik a za co jednotlivým stranám a hnutím platíme ze státního rozpočtu a jak velké příspěvky si politici ve skutečnosti účtují. Porovnání finančních výdělků z posledního sněmovních voleb v roce 2013 nyní přinášíme i v grafické podobě, kterou po volbách doplníme o aktuální financování a výdělky stran pro roky 2017-2021.

Základem všeho je procentuální zisk hlasů, který strana ve volbách dostane. Pokud překoná alespoň 1,5procentní hranici, má taková strana či hnutí nárok na odměnu ve výši 100 korun za každý platný hlas.

Pokud ale získá strana více než 3 procenta hlasů, dostává poměrně tučný příspěvek, který je opět vyplácen ze státního rozpočtu, tedy z kapes spoluobčanů. Ten činí šest milionů korun ročně a za každou další desetinu procenta navíc se navyšuje o 200 tisíc korun. A to i ve chvíli, kdy strana nemá ani jednoho poslance a není ve Sněmovně nijak zastoupena.

Podívejme se na příklad z posledních voleb do Sněmovny v roce 2013. Česká pirátská strana tehdy získala 2,66 procent hlasů. Ztratila tedy nárok na roční příspěvek, jednorázově ale obdržela více než 13 milionů korun. Naopak Strana zelených, která překonala hranici tří procent a obdržela 3,19 procent hlasů, obdržela jednorázově necelých 16 milionů a k tomu roční bonus ve výši 6 400 000 korun. Šest milionů za překonaná tři procenta a po dvouset tisících za každou započatou desetinu procenta.

Strana Práv Občanů se umístila jen těsně nad požadovaným minimem, obdržela 1,51 procent hlasů. Tím sice nemá nárok na roční příspěvek, přesto si z voleb odnesla sedm a půl milionu korun. A to i přesto, že v rámci následujících čtyř let nebyla ve vysoké politice nijak aktivní.

Jiná je situace u stran, které získají nad pět procent hlasů a tím pádem jim připadá mandát ve Sněmovně. Takové strany dostávají každý rok desetimilionovou dotaci a k tomu příspěvek ve výši 900 tisíc korun za každého poslance, opět na rok. Takže i nejslabší strana v posledních volbách, KDU-ČSL se ziskem 6,78 procent, si odnesla jednorázově více než 33 milionů korun a roční příspěvek ve výši zhruba 22 milionů. Platy poslanců v tom samozřejmě započteny nejsou.

Lidovci si tak za 4 roky působení přišli na 121 milionů korun. Ostatní strany ve Sněmovně byly úspěšnější a vydělaly si mnohem více. KSČM získala jednorázově zhruba 74 milionů a ročně dalších 38, tedy přibližně 227 milionů korun za poslední čtyři roky. ČSSD, která loňské volby vyhrála, ročně dostává 50 milionů a s jednorázovým příspěvkem 100 milionů si za čtyři roky vydělala přes 312 milionů korun. A hnutí je na tom podobně, za čtyři roky si odneslo z kapes daňových poplatníků necelých 300 milionů.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Dohledový úřad neobdržel výroční zprávu od třetiny politických stran a hnutí

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí neobdržel výroční zprávu za rok 2022 zhruba od třetiny politických stran a hnutí. Nedodalo ji 86 politických stran a hnutí, tedy o čtvrtinu více než před rokem, v zákonném termínu ji naopak odevzdalo 176 z celkových 262 povinných subjektů. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. Termín odevzdání byl do 1. dubna, stranám, které zprávu nedodaly, hrozí pokuta.

Více souvisejících

politické strany volby volby 2017

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

včera

včera

včera

včera

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

včera

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

včera

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

včera

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

včera

Aktualizováno 16. dubna 2026 23:41

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

16. dubna 2026 21:40

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy