Důchodová reforma podle ODS: Do důchodu v 67 a dobrovolné spoření

"Je to deklarace naší vůle ke kompromisu," komentoval navržené varianty Nečas. Zároveň zdůraznil, že ODS nepreferuje povinné odvody do penzijních fondů.

Občanští demokraté mají tři podmínky. První z nich je, že musí existovat alespoň jeden státní fond, který by garantoval stát a jako podkladová aktiva by se použily státní dluhopisy.

Druhá podmínka je utajení identity klientů. V praxi by to fungovalo tak, že z odvodu na důchodové pojištění by Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) část peněz v podobě anonymního balíčku odeslala příslušnému fondu.

Třetí podmínkou je, aby poplatky za správu financí ve fondovém systému byly odvozeny z výnosů, nikoli z objemu aktiv.

Nečas především uvedl, že ODS podporuje závěry Bezděkovy komise, které se týkají parametrických úprav penzijního systému. Nelíbí se jí však zrychlení zvyšování tempa odchodu do důchodu.

"Dle našeho názoru by tím bylo narušeno legitimní očekávání občanů, které vzniklo v souvislosti se změnami důchodového systému od prvního ledna 2010," vysvětlil tento postoj premiér.

Jako řešení ODS navrhuje postupné sjednocení věku odchodu do penze v 65 letech pro muže i ženy v roce 2035 a dále tento věk prodlužovat o dva měsíce každý rok. Druhá varianta je sjednocení věku na 67 let v roce 2035 a zabudování automatického zvyšování věku na základě matematického vzorce, který zohledňuje střední délku života a naději dožití.

Podobně ODS navrhuje pokračovat v prodlužování povinné délky pojištění na 35 let a po dosažení této hranice dále na 40 let.

Valorizace důchodů by byla automatická a řídila by se inflací. "Ovšem nikoli podle indexu spotřebitelských cen, ale podle cen v důchodcovském spotřebním koši," vysvětlil premiér.

První z variant, kterou je ODS připravena podpořit, je varianta, kterou vypracovala ještě vláda Mirka Topolánka (ODS). Ta počítá s opt outem ve výši čtyř procentních bodů z důchodového pojištění, k nimž by klient přidal další dva procentní body ze svého.

Takto naspořené prostředky by klient po dosažení důchodového věku dostal formou doživotní anuity. Tento systém by představoval druhý pilíř, přičemž by existoval ještě třetí pilíř, což by bylo dobrovolné penzijní spoření. "Bylo by však reformováno a byl by striktně oddělen majetek účastníků od majetku fondu," dodal Nečas.

Zároveň Nečas deklaroval ochotu ODS podpořit obě varianty navržené Bezděkovou komisí. První varianta počítá s vyvedením tří procentních bodů ze sazby pojistného, která by klesla na 23 procent hrubé mzdy (nyní je 28 procent). Tyto tři procentní body by šly do fondového systému, přičemž účast v něm by byla povinná pro mladší 40 let.

ODS je připravena podpořit i menšinovou variantu penzijní reformy, která počítá s reformou penzijních fondů a dobrovolným vstupem do těchto fondů.

Občanští demokraté přišli i s novou variantou, která počítá se snížením odvodů na straně zaměstnavatele o 3,5procentního bodu.

Dohromady by zaměstnanec i zaměstnavatel odvedli do ČSSZ 28 procent hrubé mzdy, přičemž by se zaměstnanec sám mohl rozhodnout, zda tři procentní body odešle do fondu. K těmto třem procentním bodům by měl možnost získat od státu další tři. Vstup do fondového systému by tím pádem zůstal dobrovolný. Jeden z fondů by byl státní a nízkonákladový, zaměřený na státní dluhopisy.

Stejně tak je ODS připravena podpořit návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV). Tady ODS považuje za klíčové pokračování změn průběžného systému, jeho diverzifikaci, snížení stropů na odvody sociálního pojištění a snížení ceny práce prostřednictvím snížení odvodů.

K návrhům ostatních stran premiér pouze poznamenal, že návrh Věcí veřejných nemá obdobu v celé Evropské unii ani OECD. Obsahuje řadu nevyzkoušených prvků a je zbytečně složitý. Návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka do značné míry kopíruje již popsané principy reforem.