PROFIL: Petr Hannig euro odmítá, o podporu celebrit nestojí

Narodil se v roce 1946 v Ústí nad Labem, Neštěmicích. Vyrůstal v Krásném Březně v později „slavné“ Matiční ulici. Od dětství hrál na harmoniku a byl varhaníkem. Autostopem v mládí projel téměř celou Evropu.

Absolvoval střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově – obor umělecký kovář a poté Konzervatoř v Praze – obory varhany, dirigování a skladba. Studia zakončil na Hudební akademii múzických umění (HAMU) – obor skladba magisterskou prací, Symfonií pro tři syntezátory, šest hráčů na bicí a velký symfonický orchestr. Tato v oblasti vážné hudby přelomová kompozice byla provedena ve Dvořákově síni Domu umělců Symfonickým orchestrem FOK pod vedením dirigenta Maria Klemense v roce 1979.

V letech 1968 – 1969 spolupracuje ve Velké Britanii s Dusty Springfield, Tomem Springfield (New Seakers) a dalšími tamními tehdejšími hvězdami. Byl velice ceněn pro schopnost psát jak pro symfonický orchestr, tak pro rockové a popové skupiny a sólisty. Na konci září 1969 se vrátil zpátky do vlasti. Po uzavření hranic byla přerušena spolupráce s britskou hudební scénou.

Dlouhá léta působil jako redaktor Československého rozhlasu, kde redigoval a vytvářel nejposlouchanější pořad na stanici Vltava – Rytmus – pohledy do světa populární hudby, který uváděl mimo jiné i herec Michal Pavlata a velice dobře produkoval Pavel Skalický. V tomto pořadu se vysílaly profily nejslavnějších světových i našich skupin a sólistů, jako např. 42 dílný cyklus o skupině Beatles, 18 dílný o skupině Olympic, v roce 1979 pak na svou dobu velice odvážný šesti dílný cyklus o britské punk rockové scéně. Nikdy nebyl členem KSČ a nebyl v žádných seznamech, včetně těch Cibulkových. Zároveň měl svou kapelu Maximum Petra Hanniga.

Producent a textař za svou kariéru objevil například Lucii Bílou nebo Jitku Zelenkovou. Pracoval s Ivetou Bartošovou a Hanou Hegerovou. O podporu svých "dětí" však nestojí. "Já ani nechci žádat celebrity o podporu, protože já chci být prezidentem pro lidi, ne pro celebrity, které žijí jiný život," uvedl v interview pro EuroZprávy.cz.

V roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, dnes zkráceně Rozumní. Hannig původně vstoupil do politiky proto, že většina peněz z rádií odchází do zahraničí kvůli cizím interpretům, které v drtivé většině rádia hrají. Chtěl by zavést podobný zákon, který platí ve Švédsku, kde 75 % hudby ve všech rádiích musí být švédského původu. 

V prezidentské kampani spolupracoval s předsedou Národní demokracie, aktivistou, Adamem Benjaminem Bartošem, který je znám svými antisemitskými výroky a extremistickými názory. Na začátku letošního roku mu Nejvyšší soud potvrdil roční podmínku za antisemitský text, jenž nechal u hrobu zavražděné Anežky Hrůzové, aby vyvolal vůči Židům nenávist.

Hannig má v jistém slova smyslu pro Bartoše slabost a za extremistu ho nepovažuje. S předsedou Národní demokracie by chtěl pokračovat i poté, co by vyhrál prezidentské volby. Na Hrad by si ho vzal jako ředitele tiskového odboru prezidentské kanceláře.

Uchazeč u Hrad je proti přijetí eura a odmítá Evropskou unii v takové podobě, jakou má v současné době. "Evropská unie jedině před Maastrichtem, kdy ještě nebylo euro," řekl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz kandidát za Rozumné, jehož podpořilo dvacet poslanců.