Praha - Češi v nadcházejících dnech začnou rozhodovat o tom, zda bude prezidentem nadále Miloš Zeman, nebo nově některý z jeho vyzyvatelů. Stejně jako před pěti lety při první přímé volbě hlavy státu mají na výběr z devíti kandidátů.
V nynějším prvním volebním kole lidé určí přinejmenším to, kteří dva adepti na prezidentské křeslo postoupí do finále. To se uskuteční za dva týdny, pokud nyní žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.
Lidé svými hlasy rozhodnou nejen o tom, kdo bude o státních svátcích klást věnce k památníkům či udělovat vyznamenání, čí portréty budou na poštovních známkách nebo ve veřejných budovách a kdo k nim bude koncem roku promlouvat s bilančním projevem. Ovlivní především to, v čích rukou bude jmenování vlády, vedení ČNB a soudců a kdo získá právo vetovat přijímané zákony, udělovat milosti a reprezentovat Česko při vrcholných jednáních.
Před pěti lety mezi kandidáty dominovali politici, v nynějším výběru je vystřídali podnikatelé a nestraníci. Proti ekonomovi Zemanovi, jenž je členem Strany práv občanů, stojí podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA), vydavatel a producent Petr Hannig (Rozumní), zbrojař Jiří Hynek (Realisté), stejně jako textař Michal Horáček nebo manažer a někdejší premiér Mirek Topolánek. Pouze on a Zeman mají zkušenosti z působení v čele vlády nebo nejsilnější parlamentní strany. Z nepodnikatelské sféry o přízeň voličů usilují fyzikální chemik a bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, diplomat Pavel Fischer a lékař Marek Hilšer.
Parlamentní strany své kandidáty do prezidentských voleb sice nepostavily, jejich představitelé ale většinou vyjádřili podporu některému z adeptů, převážně Zemanovi nebo Drahošovi, kterého doporučují volit ti, kteří se obávají mocenského tandemu Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO).
Každý z kandidátů mohl vložit do kampaně před prvním volebním kolem nejvýše 40 milionů korun, z prezidentských adeptů se k horní hranici této sumy blížili podle přehledu transparentních účtů pouze Horáček a Drahoš. Kritice v tomto ohledu čelí Zeman, který podle svých slov kampaň nevede, ale jeho billboardy a plakáty patří k nejčastějším. Kandidáti nebudou moci očekávat žádný příspěvek od státu na volební náklady. Budou muset naopak své výdaje vyúčtovat Úřadu pro dohled nad hospodařením stran, který je za případné překročení limitu může sankcionovat.
Související
Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
před 47 minutami
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
před 1 hodinou
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
před 2 hodinami
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
před 3 hodinami
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
před 4 hodinami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
včera
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
včera
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
včera
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
včera
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
včera
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
včera
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
včera
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
15. srpna 2026 21:59
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.
Zdroj: Libor Novák