Co Zeman zatajuje? Jeho kampaň stála víc, než dosud vykázal, zjistila analýza

Praha - Studie spolku EconLab ukázala, že předvolební kampaň prezidenta Miloše Zemana před prvním kolem voleb byla nákladnější, než dosud Hrad vykázal. Organizace dospěla k částce 33,8 milionu korun, Zeman ale přiznal jako náklady bezúplatná plnění ve výši asi 17 milionů korun.

Zeman při ohlašování kandidatury slíbil, že kampaň nepovede. Neúčastnil se proto předvolebních debat. Každý týden ale vystupoval v pravidelném pořadu v televizi Barrandov a na podzim také jezdil na návštěvy krajů. Jeho spolupracovníci a příznivci s vědomím Zemana také po republice rozmístili billboardy, zaplatili reklamu v tisku nebo rozeslali do schránek voličů volební letáky.

Na kampaň Zeman na volební účet dostal asi 4,5 milionu korun, žádné náklady z něj dosud nezaplatil. Vyúčtoval ale před prvním kolem jako bezúplatné plnění dary za 17 milionů korun, před druhým kolem dalších pět milionů. Většinu nákladů vyúčtoval spolek Přátelé Miloše Zemana, za kterým stojí kancléř Vratislav Mynář nebo šéfporadce Martin Nejedlý, Strana práv občanů, kterou Zeman zakládal, a firma Euro-Agency.

Studie spolku EconLab k uváděným nákladům připočetla i například vystupování v televizi Barrandov či cesty do krajů. Celkové výdaje na kampaň Zemana před prvním kolem vypočítala na necelých 34 milionů korun. "Studie také upozorňuje na to, že propagace Miloše Zemana v hodnotě asi 2,2 milionu korun byla hrazena z veřejných peněz," uvedla Krištofová. Zároveň poznamenala, že se studie nezabývá právní analýzou toho, jestli by Zeman měl či neměl některé sporné prvky zahrnout do své kampaně a vykázat dohledovému úřadu.

Účast v pořadu Týden s prezidentem v televizi Barrandov analytici vyčíslili na 16 milionů korun, a to na základě nacenění vysílacího času. "Je pravděpodobné, že televize odvysílala pořady bez přímého protiplnění. Nicméně cílem studie je odhad cen obvyklých, tedy cen, za kterých by se stejného mediálního prostoru dostalo třeba libovolnému dalšímu prezidentskému kandidátovi," uvedl analytik Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.

Návštěvy krajů a setkávání s občany spolek ocenil na 800.000 korun. Analytici se zabývali také rozesláním pozvánek na návštěvu výstavy, která se na Pražském hradě konala k oslavě 100 let vzniku Československa. Ve stejnou dobu, kdy byly voličům distribuovány volební lístky, jich bylo rozesláno do schránek voličů 230.000, uvedla Krištofová. Náklady na tisk a roznos studie vyčíslila na 1,4 milionu, zaplatila je Správa Pražského hradu. "V souladu se stanoviskem dohledového úřadu EconLab tento výdaj do sumy kampaně nezahrnul, upozorňuje pouze na etický problém zviditelnění prezidentského kandidáta za státní prostředky," dodala Krištofová.

Náklady dalšího finalisty voleb Jiřího Drahoše do prvního kola byly podle dostupných údajů asi 29 milionů korun.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 prezidentská kampaň Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy