Poslanci projednají úpravu státního rozpočtu

Úprava státního rozpočtu spočívá ve vytvoření nové výdajové položky Dotace na obnovitelné zdroje v rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu v hodnotě 11,7 miliardy korun. O stejnou částku vzrostou příjmy kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně se bude jednat o daňové příjmy.

Ty budou pocházet z nových daní, které vláda zavedla v reakci na tzv. solární boom. Jmenovitě se jedná o odvod z výroby elektřiny ze slunečního záření ve výši 26 procent. Z tohoto opatření má stát získat 4,2 miliardy korun.

Dalším zdrojem je zavedení darovací daně z emisních povolenek ve výši 32 procent. Toto opatření, z něhož stát hodlá získat 4,8 miliardy korun, se týká povolenek, které firmy dostávají prakticky zdarma.

Poslanci zařadili na středeční schůzi i návrh poslance Františka Bublana (ČSSD) na hlasování o zproštění mlčenlivosti brigádního generála v záloze Miroslava Krejčíka.

Bývalý šéf vojenské rozvědky Krejčík požádal Poslaneckou sněmovnu o zproštění mlčenlivosti, aby mohl před poslanci vypovídat o poměrech na ministerstvu obrany, které panovaly v období, kdy byla šéfkou rezortu Vlasta Parkanová (TOP 09).

Krejčík chce hovořit o přidělování vojenských zakázek a o celkových poměrech na ministerstvu před výborem pro obranu a bezpečnost.

Poslanci projednají i návrh ministerstva financí, aby Česká národní banka (ČNB) byla oficiální součástí Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). To je vznikající orgán na úrovni Evropské unie, který by měl v budoucnu zajistit včasné varování před hospodářskými krizemi.

Poslanci projednají i vládní návrh na vydání dluhopisů v hodnotě 131,6 miliardy korun. Dluhopisy budou sloužit k úhradě schodku státního rozpočtu v letošním roce. Ten se podle schváleného rozpočtu má vyšplhat na 135 miliard korun.

Sněmovna projedná i zpřísnění sankcí za obchodování s takzvanými krvavými diamanty. Peníze za tyto diamanty totiž většinou slouží k financování ozbrojených konfliktů v Africe, případně k podporování terorismu.

Dolní komora projedná i návrh na zřízení Kanceláře finančního arbitra, která má mimosoudně řešit spory mezi klienty a poskytovateli finančních služeb. Tato kancelář bude organizační složkou státu hrazenou ze státního rozpočtu, přesněji z kapitoly ministerstva financí.

Sněmovna rozhodne v prvním čtení i o tom, zda vojenská policie bude moci pořizovat k plnění svých úkolů zvukové, obrazové či jiné záznamy, a projedná i novelu o dani z nemovitosti. Řešit budou zákonodárci i zvýšení pravomocí celní policie.