Justici lze ovládnout cukrem a bičem, varuje expert na samosprávu

Praha - Pokud jsou do postkomunistické justice příliš brzy zavedeny moc výrazné prvky soudcovské samosprávy, může to vést k válce mezi soudcovskými frakcemi o ovládnutí systému. Vítěz pak "bere vše". V projevu u příležitosti akademického svátku Dies academicus to v Brně řekl vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity David Kosař.

Na téma soudcovské samosprávy v Evropě se Kosař zaměřuje díky prestižnímu starting grantu od Evropské výzkumné rady. Získal jej jako první Čech ve svém oboru.

V Česku se řadu let mluví o zřízení nejvyšší rady soudnictví, což dlouhodobě navrhují špičky české justice. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) se k myšlence stavěl zdrženlivě.

V Česku tedy dále trvá systém, kdy má správu justice v rukou především ministerstvo spravedlnosti, velký vliv ale mají také předsedové soudů, zejména kolegium šéfů krajských soudů a předsedové nejvyšších soudů.

Soudní rada existuje například na Slovensku. Má 18 členů, devět z nich nemusí být soudci, podmínkou však je právnické vzdělání a odborná praxe. Polovinu členů volí soudci, druhou exekutiva. Na Slovensku byl do roku 2014 předsedou rady kontroverzní Štefan Harabin, který zároveň stál v čele Nejvyššího soudu.

Na základě poznatků z více zemí Kosař dnes popsal mechanismy, jak si mohou vysoce postavení funkcionáři postupně podmanit více či méně samosprávnou soudní moc. Často postačí výběrové používání metody cukru a biče. Cukrátkem pro podporovatele je třeba přeložení na vyšší soud či jmenování předsedou senátu, případně funkcionářem soudu.

Na kritiky mohou nepříjemně dopadnout změny rozvrhu práce a pracovní náplně, případně přidělování složitých či jinak náročných kauz. Dříve nebo později pak může následovat kárné řízení. Kosař zmínil i důležitost způsobu, jak se v konkrétním státě vybírají soudci a jak se průběžně hodnotí jejich práce.

Ani samosprávné justiční orgány také nedokážou soudní moc vždy uchránit před autoritáři a populisty. "Mráz leckdy přichází zevnitř. Vždy se najde někdo, kdo je ochoten spolupracovat s populisty a autoritáři a uvnitř daného systému prosazovat zájmy dané politické strany nebo hnutí," varoval Kosař.

Externí element v samosprávě justice podle Kosaře není vždy na škodu. "Polská situace ukazuje, že je strašně lehké delegitimizovat soudní moc, která je uzavřená do sebe a nemá dostatečnou podporu zvenčí," uvedl Kosař.

Související

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.
Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.

Více souvisejících

justice soudy Robert Pelikán

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

včera

Horké letní počasí má úřadovat i po víkendu, naznačuje výhled

V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy