Pro státy EU je existenční nutnost držet basu, tvrdí Jourová. Varuje před Polskem a Maďarskem

Praha - Pro evropské státy je existenční nutností vydržet pohromadě. Na konferenci Výzvy pro Evropu to dnes řekla eurokomisařka Věra Jourová. Zároveň se postavila za návrh, aby Evropská unie rozhodovala o méně oblastech, ale zajistila v nich lepší spolupráci než dosud. Česko by podle eurokomisařky také mělo být v EU aktivnější a nemělo by čekat na to, až jiné státy nebo evropské instituce dojdou k rozhodnutí.

Jourová uvedla, že situace ve světě se změnila a lidé i evropské státy si musí uvědomit, že nic už nebude stejné, jako tomu bylo v uplynulých desetiletích. "Řešení je, abychom si uvědomili, že je to existenční nutnost držet v Evropě pohromadě, protože je tady řada výzev a ohrožení zvenčí," řekla eurokomisařka. Zároveň ale podle ní je třeba zajistit, aby státy neměly pocit, že je jim společná evropská politika příliš těsná.

Jako nejlepší scénář pro budoucnost Jourová vidí variantu, že by se EU vzdala řešení drobných problémů a zaměřila se jen na hlavní výzvy, které by ale na společné úrovni prosazovala lépe než nyní. Jourová je přesvědčena, že tomu odpovídá i návrh evropského rozpočtu na příští sedmileté období, který klade důraz na zajištění vnější hranice před migrací, na vnitřní bezpečnost nebo na posilování evropské obrany.

Politici zároveň podle eurokomisařky musí lidem lépe vysvětlovat, co EU dělá, aby pro ni zajistili důvěru. Zároveň musí politici naslouchat obavám občanů, které znejistila migrační krize a kteří se kvůli terorismu obávají o svou bezpečnost.

Jourová také vyzvala Česko, aby bylo v EU aktivnější a aby se nesnažilo být za každou cenu solidární s Maďarskem a s Polskem, které Evropská komise obviňuje, že omezují liberální demokracii. Pokud Česko nebude aktivní při hledání evropských řešení problémů a bude pouze kritizovat, mohlo by to pro něj v budoucnu znamenat problém, řekla eurokomisařka.

"Když bude Evropa čím dál víc pod tlakem, a víme, že přicházejí nové hrozby, tak bude mít tendenci odhazovat pytle s pískem. Pytle s pískem mohou být také státy, které ne že nedrží slepě basu, ale nespolupracují, netvoří společně a nepracují na tom společném," řekla. Podle ní jsou tyto tendence patrné především ve spolupráci Německa s Francií, jejichž role v EU vzroste, až unii opustí Británie.

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

Více souvisejících

Věra Jourová EU (Evropská unie) Česká republika visegradská čtyřka

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 7 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy