Jan Zahradník: Kdo se má starat o české lesy?

Vůdčí roli v diskusi o ochraně přírody a krajiny, jejíž součástí lesy bezesporu jsou, hrají již poměrně dlouho ekologické organizace a ekologičtí aktivisté. Ti se snaží prosazovat větší či menší míru bezzásahovosti, ponechání přírody jejímu samovolnému vývoji. A je třeba přiznat, že jsou v té diskusi úspěšní. Podařilo se jim prosadit schválení zákona o ochraně přírody a krajiny, který zakotvuje bezzásahový režim na většině území národních parků. Stále se snaží ovlivňovat pohled veřejnosti na lesy, zdůrazňují jejich ekologickou funkci a potlačují jejich funkci hospodářskou. Poměrně značná část veřejnosti je ochotna na jejich argumenty slyšet a podporovat je, minimálně třeba podpisem pod různé petice.

Naproti tomu široká odborná obec lesnická je v defenzívě. Její názor, že o les je potřeba se citlivě starat, ať již se jedná o les v národním parku nebo mimo něj, je zpochybňován, lesníci jsou označováni za zpátečníky a škůdce české přírody. Současná situace s katastrofální kůrovcovou kalamitou paradoxně nahrává ekologickým aktivistům. Ti dělí vinu za šíření kůrovce mezi lesníky a smrky. Chci se zastat obou, jak lidí, tak stromů. Lesníci jsou u nás vysoce vzdělaní, navazují na zkušenosti generací svých předchůdců a cítí osobní odpovědnost za české lesy. A to i za podmínky, že se výsledků své práce nedožijí. Smrk je pak po staletí nejvýznamnějším hospodářským produktem našich lesů. Jeho dřevo je levné, dá se dobře zpracovat i obrábět, je přiměřeně trvanlivé a v neposlední radě slouží i jako kvalitní topivo.

Co tedy bude s našimi lesy? Je možné zastavit šíření kůrovce, případně obnovit ty lesy, které už kůrovec sežral? Podle mého názoru to možné je. Je jen třeba zásadně změnit atmosféru, ve které diskuse o řešení probíhá a je nutné nalézt řešení rychle. Podle mého názoru musí neprodleně převzít pod garancí státu vůdčí roli v záchranné akci představitelé české odborné lesnické obce. Jsou mezi nimi vynikající odborníci, schopní se s tímto úkolem vyrovnat. Stát musí také přehodnotit dosavadní ekologický přístup k lesům, včetně revize principu bezzásahovosti v národních parcích a důsledného zabránění pokusům ekologických aktivistů aplikovat tento princip i na lesy mimo národní parky.