Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné

"Rozhodnutí o roku 2038 jako českém uhelném konci není překvapivé a má svou logiku. Kromě důvodů uvedených ministrem (průmyslu a obchodu Karlem) Havlíčkem (za ANO) toto datum koresponduje s již dříve oznámeným uhelným odklonem v sousedním Německu, které má na českou ekonomiku a energetiku velký vliv. Samozřejmě, reálný vývoj může konečné datum změnit, podle mého spíše urychlit. Zejména když legislativní a ekonomické podmínky pro uhelné zdroje se budou rychleji zhoršovat, a naopak vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů a akumulace bude příznivější," řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Havlíček dnes řekl, že rok 2038 není jenom kompromis v rámci všech skupin v Uhelné komisi ale vychází jasně z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů. Ve schváleném usnesení, které má ČTK k dispozici, komise uvádí, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

"Uhelná komise doporučila to, co všichni věděli, když se usnesla německá uhelná komise a německá vláda. Kdy bude pochopeno, že v energetice jsme uvnitř EU jen jednou ze spolkových zemí Německa? Není to náhoda," napsal na twitteru energetický expert Michal Šnobr. Zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038 byl v Německu schválen letos v létě.

Marnost, marnost, marnost! Uhelná komise doporučila to, co všichni věděli, když se usnesla německá uhelná komise a německá vláda. ROK 2038 !!! Kdy bude pochopeno, že v energetice jsme uvnitř EU jen jednou ze spolkových zemí Německa. Není to náhoda! https://t.co/lNXESpGC2p

— Michal Šnobr (@michalsnobr) December 4, 2020

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka odráží rok 2038 konzervativní pohled české vlády na energetiku. "Sice jsme se vyhnuli hrozbě udržení uhlí i po roce 2040, ale pokud by se k doporučení komise přiklonila i vláda, minulo by Česko šanci na rychlejší modernizaci energetiky, kterou nabízí zvyšování energetické účinnosti budov a v průmyslu nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Česko se odklonu od uhlí nemusí bát. Získáme desítky miliard korun na transformaci uhelných regionů a další desítky miliard korun na budování bezuhlíkových zdrojů," řekl ČTK.

Analytik Fio banky Jan Raška upozornil, že doporučený rok 2038 se v podstatě shoduje s termínem, se kterým polostátní firma ČEZ počítá pro ukončení naprosté většiny svých uhelných kapacit. "Z tohoto harmonogramu se vyjímá jedině nová uhelná elektrárna Ledvice, komerčně zprovozněná v nedávných letech, která by měla mít dle dřívějších slov managementu společnosti potenciál fungovat i za rok 2040," uvedl analytik.

Názory poslanců ekologického výboru se různí

Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) považuje útlum uhlí v roce 2038 za kompromis. Podle předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti) Uhelná komise selhala a rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu. TOP 09 podle šéfky strany Markéty Pekarové Adamové považuje za nejzazší možný termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách rok 2033.

"Je to kompromis mezi termínem, který by znamenal jistotu v energetické soběstačnosti, to byl rok 2043, a termínem, který podle mě znamenal do jisté míry nezodpovědnost a hazard s naší energetickou bezpečností a soběstačností, to byl rok 2033," řekl ČTK Zahradník, který je též členem komise.

Podle Balcarové Uhelná komise nerozhodla ve smyslu, ke kterému byla zřízena. Tím je podle ní ochrana klimatu a zamezení prohlubování klimatických extrémů. "Komise rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu, která by vedla ke ztrátě naší konkurenceschopnosti, k zaostávání a k vysoké ceně elektřiny, kterou zaplatíme my všichni," poznamenala.

Ministr Havlíček zneužil Uhelnou komisi k prosazování dostavby Dukovan, dotlačil komisi k rozhodnutí bez podkladů o dopadech na uhelné regiony, veřejné zdraví, státní rozpočet a životní prostředí či na teplárenství. Piráti tyto podklady po komisi opakovaně požadovali.

— Dana Balcarová (@DanaBalcarova) December 4, 2020

Havlíček podle ní zneužil komisi k prosazování stavby nového jaderného bloku v Dukovanech a dotlačil orgán k rozhodnutí bez podkladů o dopadech na uhelné regiony, veřejné zdraví, státní rozpočet a životní prostředí či na teplárenství. Připomněla stanovisko Pirátů, podle kterých by se do roku 2025 měly uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, a zbytek do roku 2030.

"TOP 09 považuje termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách v roce 2033 za nejzazší možný. Je smutné, že naprostá většina uhelné komise hlasovala až pro rok 2038, tedy proti zájmu zdraví občanů a ochrany životního prostředí," napsala Pekarová Adamová.

Konec pálení uhlí v roce 2033 je pro @TOP09cz nejzazší možný termín.Smutné, že naprostá většina uhelné komise hlasovala až pro rok 2038. Jde o signál, že to s ochranou životního prostředí a zdraví nemyslí vážně.Příští rok musíme mít skutečného ministra životního prostředí. https://t.co/G4BlEDqDUl

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) December 4, 2020

"Česká republika by měla ukončit těžbu uhlí co nejdříve, ale nesmí to ohrozit naši ekonomiku. Jsme suverénní stát, proto rozhodnutí musí být podle potřeb našeho hospodářství, ne podle diktátu EU," uvedl místopředseda výboru Jaroslav Holík (SPD).

Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) rozhodnutí uvítal. "Konečně víme, kdy v Česku skončí doba uhelná. Proces dekarbonizace je potřeba vyvážit novými zdroji a udržet naši energetickou soběstačnost," uvedl.

V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti ČR. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Podle Zahradníka by případné zpoždění vypsání tendru na stavbu bloku v Dukovanech mohlo znamenat problémy při odstavování uhelných bloků. "Počítalo se, že při tempu, které bylo nastoupeno, by mohl být (blok v provozu) někdy v roce 2036, 2037, tedy do té doby útlumového roku. Ale jak se zdá, odklad je tady bohužel jasný a úplně nechápu, proč to pan ministr dělá. Jestli dojde k roku či dvěma letům zpoždění, pak se může stát, že bude určitý problém," poznamenal. Usnesení dává komisi a vládě možnost provádět přezkum rozhodnutí minimálně každých pět let. O možném zpoždění tendru, který chce polostátní společnost ČEZ vypsat do konce roku, dříve hovořil premiér Andrej Babiš (ANO).