Minimální mzda 14 tisíc? Ministerstvo vyrazilo do boje

Praha - Ministerstvo práce předložilo avizovaný návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13.700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta.

S nejnižším výdělkem by se zvedla i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1500 až 3000 korun. Návrh zveřejnila vláda na svém webu. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Vysokoškolák se specializovanou prací na vyšší pozici by si tak měl od ledna vydělat přinejmenším 27.400 korun, tedy o 3000 korun víc než letos.

Proti skokovému navyšování minimální mzdy se staví zaměstnavatelé. Podle nich by to mělo být nejvýš o 800 korun. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen pracovníka s nejnižším výdělkem je zvýšení o 1500 korun vyjde s odvody na 24.120 korun ročně.

Na přidávané částce se nedokážou shodnout ani odborové centrály. Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje růst o 1500 korun a její požadavek podporuje vládní ČSSD, Asociace samostatných odborů (ASO) by se spokojila s tisícikorunou. O tolik by se mělo nejvýš přidávat i podle premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 zaměstnanců. Resort v podkladech k nařízení uvedl, že přidání o 1500 korun má posílit motivaci k práci, zajistit lidem příjem bez dodatečných sociálních dávek a přiblížit český nejnižší výdělek částkám v ostatních vyspělých zemích. Podle kupní síly má ČR v EU čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.

Související

Marian Jurečka

Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc

V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda by v roce 2025 měla překročit 20 tisíc korun, vyplývá z návrhu

Minimální mzda, která by příští rok měla být na úrovni 42,2 % průměrné mzdy, by podle nejnovější predikce měla od ledna stoupnout na 20 600 korun. V dalším roce by pak vzrostla na 22 100 korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, které jej předkládá do meziresortního připomínkového řízení.

Více souvisejících

Minimální mzda Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

včera

včera

Helena Zeťová

Zemřela zpěvačka Helena Zeťová

Česko zasáhla jen pár dní před letošními Vánocemi nečekaná tragédie. Ve věku pouhých 44 let zemřela zpěvačka Helena Zeťová. Podle dostupných informací došlo k jejímu úmrtí za tragických okolností. 

včera

včera

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

včera

včera

včera

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

včera

Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady

NATO bude muset v příštích 10 až 20 letech zaměřit své úsilí na odstrašování Ruska, tvrdí šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Estonsko, které sdílí hranici s Ruskem a je členským státem NATO, výrazně navýšilo své obranné výdaje od začátku války na Ukrajině. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy