Praha - Ministerstvo práce předložilo avizovaný návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13.700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta.
S nejnižším výdělkem by se zvedla i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1500 až 3000 korun. Návrh zveřejnila vláda na svém webu. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.
Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Vysokoškolák se specializovanou prací na vyšší pozici by si tak měl od ledna vydělat přinejmenším 27.400 korun, tedy o 3000 korun víc než letos.
Proti skokovému navyšování minimální mzdy se staví zaměstnavatelé. Podle nich by to mělo být nejvýš o 800 korun. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen pracovníka s nejnižším výdělkem je zvýšení o 1500 korun vyjde s odvody na 24.120 korun ročně.
Na přidávané částce se nedokážou shodnout ani odborové centrály. Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje růst o 1500 korun a její požadavek podporuje vládní ČSSD, Asociace samostatných odborů (ASO) by se spokojila s tisícikorunou. O tolik by se mělo nejvýš přidávat i podle premiéra Andreje Babiše (ANO).
Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 zaměstnanců. Resort v podkladech k nařízení uvedl, že přidání o 1500 korun má posílit motivaci k práci, zajistit lidem příjem bez dodatečných sociálních dávek a přiblížit český nejnižší výdělek částkám v ostatních vyspělých zemích. Podle kupní síly má ČR v EU čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.
Související
Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc
Minimální mzda by v roce 2025 měla překročit 20 tisíc korun, vyplývá z návrhu
Minimální mzda , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
před 1 hodinou
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
před 2 hodinami
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
včera
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
včera
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
včera
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
včera
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
včera
Rusko nesmí vyhrát. Budu jednat s Putinem, prohlásil Scholz
včera
USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa
včera
Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik
včera
Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA
včera
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
včera
Zemřela zpěvačka Helena Zeťová
včera
Ukrajině se nedaří, Evropa bez USA válku nevyřeší, prohlásil Orbán a zablokoval protiruské sankce
včera
Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev. Odveta za útok na chemický závod, vzkazuje Moskva
včera
Karel III. stále nemá vyhráno. Palác odhalil, jak bude pokračovat boj s rakovinou
včera
Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou
včera
Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady
NATO bude muset v příštích 10 až 20 letech zaměřit své úsilí na odstrašování Ruska, tvrdí šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Estonsko, které sdílí hranici s Ruskem a je členským státem NATO, výrazně navýšilo své obranné výdaje od začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák