KOMENTÁŘ | Prezident Zeman a záhadní „krvežízniví lidožrouti“

Komentář Josefa Brože - „Freude, Freude, vždycky na tě dojde,“ říká v jedné říkance písničkář Jan Vodňanský. A tak tu máme další freudovský výrok, který si neodpustil prezident Miloš Zeman vyřknout na závěr summitu států Visegrádské skupiny (V4) ve slovenských Vysokých Tatrách. „Nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout,“ řekl. On to snad někdo tvrdí? Nebo tvrdil?

Snad to bylo dojmem z letu vrtulníkem, který slovenský hostitel, prezident Andrej Kiska nabídl, snad to bylo i z toho zvláštního pocitu soudržnosti, který si tolik všichni pochvalovali. „Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl prezident Zeman. Ano, to naši předci věděli již dávno, ne nadarmo se již ve slabikářích objevuje, že Svatopluk I., nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, svým synům vykládal, jak je to s těmi pruty. Vzal tři pruhy a ohnul je. Dohromady nešly zlomit, po jednom se lámaly jako ty třísky.

Je jich ale dnes zdánlivě více než tři, jsou celkem čtyři, i když za Československa by to bylo tak akorát. Na Štrbské pleso ve slovenských Tatrách, kam dorazili v uplynulých dvou dnech kromě českého prezidenta Miloše Zemana, také polský prezident Andrzej Duda, prezident Maďarska János Áder, byl hostitelem slovenský prezident Andrej Kiska. Slovenský prezident Andrej Kiska si na summitu pochvaloval zejména skutečnost, že tento projekt, vzniklý v roce 1991, má své stále trvání. To není jistě bez důležitosti.

Bez soudržnosti by trvání V4 mělo slabší funkci. Nějakou dobu to ovšem v 90. letech, zvláště za ministra zahraničí Josefa Zieleniece (ODS) vypadalo, že je tomu jinak. Visegrádské uskupení bylo tehdy vnímáno tak trochu jako zbytečný, idealistický projekt prezidenta Václava Havla, jakási trapná čekárna na vstup do té vysněné Evropy, respektive Evropské unie jako svazku, kde budeme lepší než Slováci. Jak jsme na tom dnes? Ale jak to souvisí s těmi lidožrouty?

„Chtěl bych jenom doplnit, že nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout, nikdo z nás není antisociální, lišíme se pouze v tom, komu poskytovat určitou pomoc,“ řekl trochu nečekaně na závěr summitu na tiskové konferenci český prezident. Připadá si snad tak? A na koho se s tím vysvětlením obrací? Pomáhat se má podle Zemana dětem, starým lidem, zdravotně postiženým. „Nejsem si jist, zda je vhodné poskytovat pomoc zdravým, dospělým lidem, kteří odmítají nabízenou práci, i když v našich zemích, jak víte, je extrémně nízká míra nezaměstnanosti,“ doplnil. Tady už asi není řeč o uprchlících, dělá to na mne dojem, že se v Zemanově mysli odehrává jakýsi zápas s těmi „nepřizpůsobivými občany“, kteří u nás již po staletí žijí. Někdo jim říká Romové, někdo lidově cikáni.

Na summitu se sešli státníci, kteří se zamýšleli nad společným postupem v energetice, předmětem, jednání byla ale i digitalizace, robotizace a také sociální otázka. A tady jsme už doma. Prezident soudí, že je vhodnější kombinace poměrně vyšší minimální mzdy, aby se motivovalo k přijetí práce, a na druhé straně určité redukce sociálních dávek, aby zde nebyla poměrně početná skupina těch, kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před normální prací“. Ne, o tom, že by někdo z nás byl „krvežíznivým lidožroutem“, o tom nikdo z nás ani ve snu nepřemýšlí. Snad jen prezident Miloš Zeman.

Právě díky soudržnosti Visegrádské čtyřky se Zemanovými slovy podařilo eliminovat „nešťastný projekt takzvaných migračních kvót a přesunout diskuzi tam, kam skutečně patří“. Pomoc migrantům se má uskutečnit především v zemích jejich původu, tam, kde jsou zakořeněni, a nikoli násilným přesidlováním, jež může mít „spíše negativní než pozitivní efekty“.

Prezidenti čtyř středoevropských zemí ale svorně, snad aby nedošlo k mýlce, neopomněli zdůraznit, že jsou nedílnou součástí Evropské unie, která je přece úžasným projektem. K tomu, aby se spolupráce dařila je podle slovenského prezidenta důležitá „vzájemná empatie“. „Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl.

Ano, každá země, ať již sídlí na Západě nebo na Východě, má své problémy, historii a pohledy. Pokud sdílí společné hodnoty, neměl by to být problém. Ve chvíli, kdy tomu tak není, může mít jedna strana pocit, že je nepřiměřeně kárána: v Maďarsku, ale i v Polsku dochází k porušování některých elementárních demokratických hodnot, jakými je třeba nezávislost soudů nebo nezávislost tisku. U nás zase rádi nadáváme, na všechny a na každého.

„Domnívám se, že pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné a vedou ke zbytečnému odcizení vůči ostatním členským zemím Evropské unie,“ řekl prezident Miloš Zeman. Ano, důležité je věci pojmenovat správným jménem. A netahat do hry nějaké „krvežíznivé lidožrouty“. Nikdo nám nebude nic vytýkat, dokážeme-li být sebevědomou součástí celku, a nebudeme se vyvyšovat nad ty slabé, jenom z toho pocitu, že se sami někdy jako slabí v Evropě cítíme. I bez těch záhadných lidožroutů...

Související

Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy