Komentář Josefa Brože - „Freude, Freude, vždycky na tě dojde,“ říká v jedné říkance písničkář Jan Vodňanský. A tak tu máme další freudovský výrok, který si neodpustil prezident Miloš Zeman vyřknout na závěr summitu států Visegrádské skupiny (V4) ve slovenských Vysokých Tatrách. „Nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout,“ řekl. On to snad někdo tvrdí? Nebo tvrdil?
Snad to bylo dojmem z letu vrtulníkem, který slovenský hostitel, prezident Andrej Kiska nabídl, snad to bylo i z toho zvláštního pocitu soudržnosti, který si tolik všichni pochvalovali. „Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl prezident Zeman. Ano, to naši předci věděli již dávno, ne nadarmo se již ve slabikářích objevuje, že Svatopluk I., nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, svým synům vykládal, jak je to s těmi pruty. Vzal tři pruhy a ohnul je. Dohromady nešly zlomit, po jednom se lámaly jako ty třísky.
Je jich ale dnes zdánlivě více než tři, jsou celkem čtyři, i když za Československa by to bylo tak akorát. Na Štrbské pleso ve slovenských Tatrách, kam dorazili v uplynulých dvou dnech kromě českého prezidenta Miloše Zemana, také polský prezident Andrzej Duda, prezident Maďarska János Áder, byl hostitelem slovenský prezident Andrej Kiska. Slovenský prezident Andrej Kiska si na summitu pochvaloval zejména skutečnost, že tento projekt, vzniklý v roce 1991, má své stále trvání. To není jistě bez důležitosti.
Bez soudržnosti by trvání V4 mělo slabší funkci. Nějakou dobu to ovšem v 90. letech, zvláště za ministra zahraničí Josefa Zieleniece (ODS) vypadalo, že je tomu jinak. Visegrádské uskupení bylo tehdy vnímáno tak trochu jako zbytečný, idealistický projekt prezidenta Václava Havla, jakási trapná čekárna na vstup do té vysněné Evropy, respektive Evropské unie jako svazku, kde budeme lepší než Slováci. Jak jsme na tom dnes? Ale jak to souvisí s těmi lidožrouty?
„Chtěl bych jenom doplnit, že nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout, nikdo z nás není antisociální, lišíme se pouze v tom, komu poskytovat určitou pomoc,“ řekl trochu nečekaně na závěr summitu na tiskové konferenci český prezident. Připadá si snad tak? A na koho se s tím vysvětlením obrací? Pomáhat se má podle Zemana dětem, starým lidem, zdravotně postiženým. „Nejsem si jist, zda je vhodné poskytovat pomoc zdravým, dospělým lidem, kteří odmítají nabízenou práci, i když v našich zemích, jak víte, je extrémně nízká míra nezaměstnanosti,“ doplnil. Tady už asi není řeč o uprchlících, dělá to na mne dojem, že se v Zemanově mysli odehrává jakýsi zápas s těmi „nepřizpůsobivými občany“, kteří u nás již po staletí žijí. Někdo jim říká Romové, někdo lidově cikáni.
Na summitu se sešli státníci, kteří se zamýšleli nad společným postupem v energetice, předmětem, jednání byla ale i digitalizace, robotizace a také sociální otázka. A tady jsme už doma. Prezident soudí, že je vhodnější kombinace poměrně vyšší minimální mzdy, aby se motivovalo k přijetí práce, a na druhé straně určité redukce sociálních dávek, aby zde nebyla poměrně početná skupina těch, kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před normální prací“. Ne, o tom, že by někdo z nás byl „krvežíznivým lidožroutem“, o tom nikdo z nás ani ve snu nepřemýšlí. Snad jen prezident Miloš Zeman.
Právě díky soudržnosti Visegrádské čtyřky se Zemanovými slovy podařilo eliminovat „nešťastný projekt takzvaných migračních kvót a přesunout diskuzi tam, kam skutečně patří“. Pomoc migrantům se má uskutečnit především v zemích jejich původu, tam, kde jsou zakořeněni, a nikoli násilným přesidlováním, jež může mít „spíše negativní než pozitivní efekty“.
Prezidenti čtyř středoevropských zemí ale svorně, snad aby nedošlo k mýlce, neopomněli zdůraznit, že jsou nedílnou součástí Evropské unie, která je přece úžasným projektem. K tomu, aby se spolupráce dařila je podle slovenského prezidenta důležitá „vzájemná empatie“. „Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl.
Ano, každá země, ať již sídlí na Západě nebo na Východě, má své problémy, historii a pohledy. Pokud sdílí společné hodnoty, neměl by to být problém. Ve chvíli, kdy tomu tak není, může mít jedna strana pocit, že je nepřiměřeně kárána: v Maďarsku, ale i v Polsku dochází k porušování některých elementárních demokratických hodnot, jakými je třeba nezávislost soudů nebo nezávislost tisku. U nás zase rádi nadáváme, na všechny a na každého.
„Domnívám se, že pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné a vedou ke zbytečnému odcizení vůči ostatním členským zemím Evropské unie,“ řekl prezident Miloš Zeman. Ano, důležité je věci pojmenovat správným jménem. A netahat do hry nějaké „krvežíznivé lidožrouty“. Nikdo nám nebude nic vytýkat, dokážeme-li být sebevědomou součástí celku, a nebudeme se vyvyšovat nad ty slabé, jenom z toho pocitu, že se sami někdy jako slabí v Evropě cítíme. I bez těch záhadných lidožroutů...
Související
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
včera
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
včera
Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů
včera
Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli
včera
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
včera
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
26. března 2026 21:58
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů.
Zdroj: Jan Hrabě