KOMENTÁŘ | Prezident Zeman a záhadní „krvežízniví lidožrouti“

Komentář Josefa Brože - „Freude, Freude, vždycky na tě dojde,“ říká v jedné říkance písničkář Jan Vodňanský. A tak tu máme další freudovský výrok, který si neodpustil prezident Miloš Zeman vyřknout na závěr summitu států Visegrádské skupiny (V4) ve slovenských Vysokých Tatrách. „Nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout,“ řekl. On to snad někdo tvrdí? Nebo tvrdil?

Snad to bylo dojmem z letu vrtulníkem, který slovenský hostitel, prezident Andrej Kiska nabídl, snad to bylo i z toho zvláštního pocitu soudržnosti, který si tolik všichni pochvalovali. „Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl prezident Zeman. Ano, to naši předci věděli již dávno, ne nadarmo se již ve slabikářích objevuje, že Svatopluk I., nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, svým synům vykládal, jak je to s těmi pruty. Vzal tři pruhy a ohnul je. Dohromady nešly zlomit, po jednom se lámaly jako ty třísky.

Je jich ale dnes zdánlivě více než tři, jsou celkem čtyři, i když za Československa by to bylo tak akorát. Na Štrbské pleso ve slovenských Tatrách, kam dorazili v uplynulých dvou dnech kromě českého prezidenta Miloše Zemana, také polský prezident Andrzej Duda, prezident Maďarska János Áder, byl hostitelem slovenský prezident Andrej Kiska. Slovenský prezident Andrej Kiska si na summitu pochvaloval zejména skutečnost, že tento projekt, vzniklý v roce 1991, má své stále trvání. To není jistě bez důležitosti.

Bez soudržnosti by trvání V4 mělo slabší funkci. Nějakou dobu to ovšem v 90. letech, zvláště za ministra zahraničí Josefa Zieleniece (ODS) vypadalo, že je tomu jinak. Visegrádské uskupení bylo tehdy vnímáno tak trochu jako zbytečný, idealistický projekt prezidenta Václava Havla, jakási trapná čekárna na vstup do té vysněné Evropy, respektive Evropské unie jako svazku, kde budeme lepší než Slováci. Jak jsme na tom dnes? Ale jak to souvisí s těmi lidožrouty?

„Chtěl bych jenom doplnit, že nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout, nikdo z nás není antisociální, lišíme se pouze v tom, komu poskytovat určitou pomoc,“ řekl trochu nečekaně na závěr summitu na tiskové konferenci český prezident. Připadá si snad tak? A na koho se s tím vysvětlením obrací? Pomáhat se má podle Zemana dětem, starým lidem, zdravotně postiženým. „Nejsem si jist, zda je vhodné poskytovat pomoc zdravým, dospělým lidem, kteří odmítají nabízenou práci, i když v našich zemích, jak víte, je extrémně nízká míra nezaměstnanosti,“ doplnil. Tady už asi není řeč o uprchlících, dělá to na mne dojem, že se v Zemanově mysli odehrává jakýsi zápas s těmi „nepřizpůsobivými občany“, kteří u nás již po staletí žijí. Někdo jim říká Romové, někdo lidově cikáni.

Na summitu se sešli státníci, kteří se zamýšleli nad společným postupem v energetice, předmětem, jednání byla ale i digitalizace, robotizace a také sociální otázka. A tady jsme už doma. Prezident soudí, že je vhodnější kombinace poměrně vyšší minimální mzdy, aby se motivovalo k přijetí práce, a na druhé straně určité redukce sociálních dávek, aby zde nebyla poměrně početná skupina těch, kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před normální prací“. Ne, o tom, že by někdo z nás byl „krvežíznivým lidožroutem“, o tom nikdo z nás ani ve snu nepřemýšlí. Snad jen prezident Miloš Zeman.

Právě díky soudržnosti Visegrádské čtyřky se Zemanovými slovy podařilo eliminovat „nešťastný projekt takzvaných migračních kvót a přesunout diskuzi tam, kam skutečně patří“. Pomoc migrantům se má uskutečnit především v zemích jejich původu, tam, kde jsou zakořeněni, a nikoli násilným přesidlováním, jež může mít „spíše negativní než pozitivní efekty“.

Prezidenti čtyř středoevropských zemí ale svorně, snad aby nedošlo k mýlce, neopomněli zdůraznit, že jsou nedílnou součástí Evropské unie, která je přece úžasným projektem. K tomu, aby se spolupráce dařila je podle slovenského prezidenta důležitá „vzájemná empatie“. „Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl.

Ano, každá země, ať již sídlí na Západě nebo na Východě, má své problémy, historii a pohledy. Pokud sdílí společné hodnoty, neměl by to být problém. Ve chvíli, kdy tomu tak není, může mít jedna strana pocit, že je nepřiměřeně kárána: v Maďarsku, ale i v Polsku dochází k porušování některých elementárních demokratických hodnot, jakými je třeba nezávislost soudů nebo nezávislost tisku. U nás zase rádi nadáváme, na všechny a na každého.

„Domnívám se, že pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné a vedou ke zbytečnému odcizení vůči ostatním členským zemím Evropské unie,“ řekl prezident Miloš Zeman. Ano, důležité je věci pojmenovat správným jménem. A netahat do hry nějaké „krvežíznivé lidožrouty“. Nikdo nám nebude nic vytýkat, dokážeme-li být sebevědomou součástí celku, a nebudeme se vyvyšovat nad ty slabé, jenom z toho pocitu, že se sami někdy jako slabí v Evropě cítíme. I bez těch záhadných lidožroutů...

Související

Ilustrační foto Komentář

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.
Petr Macinka a Filip Turek Komentář

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Babiš předal na Hradě Pavlovi seznam ministrů. Turek na něm chybí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stal nově jmenovaným předsedou vlády poté, co ho do funkce uvedl prezident Petr Pavel. Babiš zároveň na Pražském hradě prezidentovi předal seznam navrhovaných ministrů svého kabinetu. Oznámil však, že jméno Filipa Turka, který měl vést ministerstvo životního prostředí, se na seznamu neobjevilo.

před 36 minutami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politico: Česko se s Babišem v čele stane dalším destruktivním prvkem v EU

Jmenování miliardáře Andreje Babiše novým českým premiérem vyvolává v Bruselu silné obavy z dalšího nárůstu populistických tendencí v Evropě. Oponenti se podle webu Politico obávají, že spojenectví, které by Babiš mohl na evropské úrovni vytvořit, by mohlo Střední Evropu silně přiklonit k protisystémovému směru. V kombinaci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem má Babiš potenciál ztěžovat legislativní procesy Evropské unie v klíčových oblastech.

před 1 hodinou

F-16 thajské armády

Nové boje na hranicích: Proč eskaluje napětí mezi Thajskem a Kambodžou?

Dlouhodobě doutnající napětí mezi Thajskem a Kambodžou se opět přeměnilo v otevřené boje na hranici, čímž bylo narušeno křehké příměří, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump. Od pondělí bylo zabito nejméně sedm kambodžských civilistů a tři thajští vojáci. Obě strany se navzájem obviňují z vyprovokování násilí. Tyto střety, při nichž Thajsko podniklo letecké údery podél hranice, jsou nejvážnější od původního příměří sjednaného v červenci.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou

Ukrajina připravuje nový mírový plán, Zelenskyj vyloučil územní ústupky

Ukrajina se připravuje předložit Bílému domu revidovaný mírový plán. Kyjev tím usiluje o to, aby se vyhnul nuceným územním ústupkům vůči Rusku. Prezident Volodymyr Zelenskyj opět kategoricky odmítl postoupení jakékoliv části ukrajinské půdy s tím, že na to nemá „žádné zákonné právo“ podle ukrajinské ani mezinárodní legislativy. Své prohlášení učinil v pondělí během setkání s lídry Evropy a NATO.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud řeší, co si Trump vlastně může dovolit. Zřejmě mu posílí pravomoci

Nejvyšší soud Spojených států dal v pondělí najevo, že je připraven podpořit snahu Donalda Trumpa efektivně převzít kontrolu nad nezávislými federálními agenturami. Tím by mohl být potenciálně zrušen precedent z roku 1935, který po celá desetiletí chránil tyto subjekty před přímou kontrolou Bílého domu. 

před 4 hodinami

Počasí

Výhled počasí do konce prosince. V Česku se opět ochladí

Po neobvykle teplé první polovině týdne přijde ochlazení. Na přelomu roku se teploty opět přiblíží nule, ale sníh bude v následujících dnech a týdnech padat jedině na horách, kde se však může i udržet. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Patrik Hezucký

Česko se s Patrikem Hezuckým rozloučí v pátek, odhalila Evropa 2

Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým. 

včera

Filip Turek

Turek se má stát ministrem, koalice ho nechává na seznamu

Filip Turek je nadále kandidátem na ministra, potvrdil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček po jednání koaliční rady. Turek se nedostavil na pondělní plánovanou konzultaci s prezidentem, protože skončil v nemocnici. Petr Pavel má ke jmenování Turka ministrem výhrady. 

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané předem ví, co je v sázce. Útokem na Venezuelu způsobí hned dvě krize

Spojené státy stupňují vojenský tlak na Venezuelu a zároveň se potácejí v domácím politickém chaosu. Směs námořních úderů, tajných operací a největšího vojenského shromáždění v Karibiku za desítky let posouvá krizi daleko za rámec běžné diplomacie a přibližuje scénář invaze do země s největšími ropnými zásobami světa. Jakékoli selhání ve Washingtonu tak může mít přímý dopad nejen na Caracas, ale i na ceny paliv a potravin po celém světě.

včera

Filip Turek

Turek se ozval z nemocnice, kde podstoupil vyšetření

Už jen s jediným kandidátem na ministra v nové české vládě nemluvil prezident Petr Pavel. Z pondělního jednání se totiž omluvil poslanec Filip Turek (Motoristé), možný příští ministr životního prostředí. Turek se dnes ozval z nemocnice a vysvětlil, co ho trápí. 

včera

Oto Klempíř Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Motoristé mluvili s Pavlem o prioritách vlády. Na Turka se čekalo marně

Rozhovory s možnými členy příští vlády za Motoristy končí konzultace prezidenta Petra Pavla s kandidáty na ministry. Na Pražský hrad v pondělí dorazili pravděpodobný ministr kultury Oto Klempíř a poslanec Boris Šťastný, jenž má vést nově zřízené ministerstvo sportu, prevence a zdraví. Dostavit se původně měl i Filip Turek, který se ze zdravotních důvodů omluvil. 

včera

Trump se vzdá vůdčí role v jednáních s Ruskem, tvrdí bývalý vyslanec. USA už poskytnou jen podporu

Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, naznačuje, že Donald Trump si do budoucna přeje, aby Evropa převzala vedoucí roli v jednáních s Ruskem. Jak Sondland prohlásil v pořadu Today na BBC, „Spojené státy mohou poskytnout podporu, USA mohou krýt záda, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy