KOMENTÁŘ | Prezident Zeman a záhadní „krvežízniví lidožrouti“

Komentář Josefa Brože - „Freude, Freude, vždycky na tě dojde,“ říká v jedné říkance písničkář Jan Vodňanský. A tak tu máme další freudovský výrok, který si neodpustil prezident Miloš Zeman vyřknout na závěr summitu států Visegrádské skupiny (V4) ve slovenských Vysokých Tatrách. „Nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout,“ řekl. On to snad někdo tvrdí? Nebo tvrdil?

Snad to bylo dojmem z letu vrtulníkem, který slovenský hostitel, prezident Andrej Kiska nabídl, snad to bylo i z toho zvláštního pocitu soudržnosti, který si tolik všichni pochvalovali. „Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl prezident Zeman. Ano, to naši předci věděli již dávno, ne nadarmo se již ve slabikářích objevuje, že Svatopluk I., nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, svým synům vykládal, jak je to s těmi pruty. Vzal tři pruhy a ohnul je. Dohromady nešly zlomit, po jednom se lámaly jako ty třísky.

Je jich ale dnes zdánlivě více než tři, jsou celkem čtyři, i když za Československa by to bylo tak akorát. Na Štrbské pleso ve slovenských Tatrách, kam dorazili v uplynulých dvou dnech kromě českého prezidenta Miloše Zemana, také polský prezident Andrzej Duda, prezident Maďarska János Áder, byl hostitelem slovenský prezident Andrej Kiska. Slovenský prezident Andrej Kiska si na summitu pochvaloval zejména skutečnost, že tento projekt, vzniklý v roce 1991, má své stále trvání. To není jistě bez důležitosti.

Bez soudržnosti by trvání V4 mělo slabší funkci. Nějakou dobu to ovšem v 90. letech, zvláště za ministra zahraničí Josefa Zieleniece (ODS) vypadalo, že je tomu jinak. Visegrádské uskupení bylo tehdy vnímáno tak trochu jako zbytečný, idealistický projekt prezidenta Václava Havla, jakási trapná čekárna na vstup do té vysněné Evropy, respektive Evropské unie jako svazku, kde budeme lepší než Slováci. Jak jsme na tom dnes? Ale jak to souvisí s těmi lidožrouty?

„Chtěl bych jenom doplnit, že nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout, nikdo z nás není antisociální, lišíme se pouze v tom, komu poskytovat určitou pomoc,“ řekl trochu nečekaně na závěr summitu na tiskové konferenci český prezident. Připadá si snad tak? A na koho se s tím vysvětlením obrací? Pomáhat se má podle Zemana dětem, starým lidem, zdravotně postiženým. „Nejsem si jist, zda je vhodné poskytovat pomoc zdravým, dospělým lidem, kteří odmítají nabízenou práci, i když v našich zemích, jak víte, je extrémně nízká míra nezaměstnanosti,“ doplnil. Tady už asi není řeč o uprchlících, dělá to na mne dojem, že se v Zemanově mysli odehrává jakýsi zápas s těmi „nepřizpůsobivými občany“, kteří u nás již po staletí žijí. Někdo jim říká Romové, někdo lidově cikáni.

Na summitu se sešli státníci, kteří se zamýšleli nad společným postupem v energetice, předmětem, jednání byla ale i digitalizace, robotizace a také sociální otázka. A tady jsme už doma. Prezident soudí, že je vhodnější kombinace poměrně vyšší minimální mzdy, aby se motivovalo k přijetí práce, a na druhé straně určité redukce sociálních dávek, aby zde nebyla poměrně početná skupina těch, kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před normální prací“. Ne, o tom, že by někdo z nás byl „krvežíznivým lidožroutem“, o tom nikdo z nás ani ve snu nepřemýšlí. Snad jen prezident Miloš Zeman.

Právě díky soudržnosti Visegrádské čtyřky se Zemanovými slovy podařilo eliminovat „nešťastný projekt takzvaných migračních kvót a přesunout diskuzi tam, kam skutečně patří“. Pomoc migrantům se má uskutečnit především v zemích jejich původu, tam, kde jsou zakořeněni, a nikoli násilným přesidlováním, jež může mít „spíše negativní než pozitivní efekty“.

Prezidenti čtyř středoevropských zemí ale svorně, snad aby nedošlo k mýlce, neopomněli zdůraznit, že jsou nedílnou součástí Evropské unie, která je přece úžasným projektem. K tomu, aby se spolupráce dařila je podle slovenského prezidenta důležitá „vzájemná empatie“. „Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl.

Ano, každá země, ať již sídlí na Západě nebo na Východě, má své problémy, historii a pohledy. Pokud sdílí společné hodnoty, neměl by to být problém. Ve chvíli, kdy tomu tak není, může mít jedna strana pocit, že je nepřiměřeně kárána: v Maďarsku, ale i v Polsku dochází k porušování některých elementárních demokratických hodnot, jakými je třeba nezávislost soudů nebo nezávislost tisku. U nás zase rádi nadáváme, na všechny a na každého.

„Domnívám se, že pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné a vedou ke zbytečnému odcizení vůči ostatním členským zemím Evropské unie,“ řekl prezident Miloš Zeman. Ano, důležité je věci pojmenovat správným jménem. A netahat do hry nějaké „krvežíznivé lidožrouty“. Nikdo nám nebude nic vytýkat, dokážeme-li být sebevědomou součástí celku, a nebudeme se vyvyšovat nad ty slabé, jenom z toho pocitu, že se sami někdy jako slabí v Evropě cítíme. I bez těch záhadných lidožroutů...

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Petr Macinka

Macinka a Turek slaví ve štábu Motoristů první mandát v Černoučku

V pražském štábu strany Motoristé sobě zavládla v průběhu sčítání hlasů radost, kterou při svém příchodu před novináři netajil poslanec Filip Turek. Do volební centrály dorazil krátce před půl sedmou večer a svou pozornost okamžitě upřel na překvapivý výsledek v obci Černouček.

před 52 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno 60 procent hlasů. Ve volbách propadla lavice a SPD, míní politolog

Sčítání hlasů v probíhajících komunálních a senátních volbách pokročilo do další fáze, když statistici v komunálních volbách zpracovali již šedesát procent okrsků. Celková volební účast v obecních volbách se drží na necelých devětačtyřiceti procentech, zatímco v senátním klání, kde je sečteno přes dva padesát procent okrsků, dosahuje volební účast zhruba dvaačtyřiceti procent, přičemž výsledky z velkých měst se zatím pohybují v řádu jednotek procent.

před 1 hodinou

Martin Kupka dorazil sledovat výsledky voleb do sídla ODS.

Kupka řekl, co bude ODS považovat za volební úspěch

Občanským demokratům se podle průzkumů zatím nedaří odrazit k lepším zítřkům, ale náladu mohou výrazně ovlivnit říjnové volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu. Vnímá to i předseda strany Martin Kupka, který odpoledne dorazil do volebního štábu a prozradil, co bude považovat za úspěch. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Volby, ilustrační foto

Online Komunální volby 2026: Polovina okrsků sečtena, ze sněmovních stran vyhrávají lidovci, v Senátu dominuje ANO

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Axios: Trumpova dohoda s Putinem je reakcí na to, že Kyjev nezastavil útoky na rafinérie

Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.

před 1 hodinou

Piráti se sešli ve volebním štábu v Trojském pivovaru. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Nakopneme to, slibují Piráti. Volby sledují v sousedství pražské ZOO

Piráti se v sobotu odpoledne sešli v Praze, kde se posledních osm let podíleli na vedení města. Je však otázkou, zdali v hlavním městě dokážou zopakovat minulé úspěchy i s jiným lídrem, respektive lídryní. O hlasy voličů se ale samozřejmě ucházeli i v dalších koutech České republiky. 

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Ve volbách rozhodovala dostupnost bydlení, úspěch ANO v Praze by byl průlom, míní politologové

Politologové a sociologové oslovení ve vysílání České televize poukazují na skutečnost, že se do letošních komunálních a senátních voleb výrazně promítá zjitřená celospolečenská atmosféra. Odborníci se shodují, že stávající politická polarizace a celostátní témata znatelně přetvářejí tradiční lokální charakter volebních soubojů, což je patrné zejména ve velkých městských aglomeracích.

před 2 hodinami

Miloš Vystrčil

První povolební reakce politiků: Motoristům stačí i jeden zastupitel, STAN chce zastoupení ve všech městech

S postupujícím sčítáním hlasů v komunálních a senátních volbách vystoupili v živém vysílání České televize zástupci klíčových politických stran, aby zhodnotili dosavadní průběh a formulovali své cíle pro letošní volební klání. Jednotlivé partaje vyjadřují odlišná očekávání v závislosti na regionální podpoře i současném zastoupení v samosprávách.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jan Grolich

První výsledky senátních voleb ukazují dominanci ANO a STAN

První průběžná data ze sčítání hlasů v letošních senátních volbách ukázala, že ve dvaceti sedmi obvodech napříč Českou republikou se na čelních pozicích uchytili především zástupci hnutí ANO a Starostů a nezávislých (STAN). S přibývajícími sečtenými okrsky se v řadě regionů rýsují první jistí postupující do případného druhého kola, přičemž v některých obvodech kandidáti útočí dokonce na přímé vítězství již v kole prvním.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Hodina od konce voleb: První data ukazují na účast pod 50 procenty

Český statistický úřad zveřejnil první průběhová data z právě probíhajícího sčítání hlasů. Hodinu po uzavření volebních místností, tedy v 15:00, evidovali statistici zpracované výsledky u komunálních voleb ze 466 okrsků, což představovalo 8,68 procenta ze všech okrsků s dosavadní volební účastí na úrovni 48,89 procenta.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby: Sčítání hlasů je v plném proudu, první výsledky zveřejněny

První oficiální výsledky letošních komunálních voleb byly Českým statistickým úřadem zveřejněny již ve 14:30, tedy pouhých třicet minut po uzavření volebních místností. Data dorazila celkem ze tří menších obcí, čímž se celé zpracování posunulo o jednu minutu rychleji ve srovnání s minulými obecními volbami před čtyřmi lety.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě

Náklady na letošní páteční a sobotní volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu přesáhnou hranici jedné miliardy korun. Podle údajů ministerstva financí je v českém státním rozpočtu na organizaci a zajištění celého volebního procesu vyčleněna celková částka dosahující 1,063 miliardy korun, přičemž samotné komunální volby ukrojí z této sumy 951 milionů korun.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 8 hodinami

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy