Komentář Josefa Brože - „Freude, Freude, vždycky na tě dojde,“ říká v jedné říkance písničkář Jan Vodňanský. A tak tu máme další freudovský výrok, který si neodpustil prezident Miloš Zeman vyřknout na závěr summitu států Visegrádské skupiny (V4) ve slovenských Vysokých Tatrách. „Nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout,“ řekl. On to snad někdo tvrdí? Nebo tvrdil?
Snad to bylo dojmem z letu vrtulníkem, který slovenský hostitel, prezident Andrej Kiska nabídl, snad to bylo i z toho zvláštního pocitu soudržnosti, který si tolik všichni pochvalovali. „Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl prezident Zeman. Ano, to naši předci věděli již dávno, ne nadarmo se již ve slabikářích objevuje, že Svatopluk I., nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, svým synům vykládal, jak je to s těmi pruty. Vzal tři pruhy a ohnul je. Dohromady nešly zlomit, po jednom se lámaly jako ty třísky.
Je jich ale dnes zdánlivě více než tři, jsou celkem čtyři, i když za Československa by to bylo tak akorát. Na Štrbské pleso ve slovenských Tatrách, kam dorazili v uplynulých dvou dnech kromě českého prezidenta Miloše Zemana, také polský prezident Andrzej Duda, prezident Maďarska János Áder, byl hostitelem slovenský prezident Andrej Kiska. Slovenský prezident Andrej Kiska si na summitu pochvaloval zejména skutečnost, že tento projekt, vzniklý v roce 1991, má své stále trvání. To není jistě bez důležitosti.
Bez soudržnosti by trvání V4 mělo slabší funkci. Nějakou dobu to ovšem v 90. letech, zvláště za ministra zahraničí Josefa Zieleniece (ODS) vypadalo, že je tomu jinak. Visegrádské uskupení bylo tehdy vnímáno tak trochu jako zbytečný, idealistický projekt prezidenta Václava Havla, jakási trapná čekárna na vstup do té vysněné Evropy, respektive Evropské unie jako svazku, kde budeme lepší než Slováci. Jak jsme na tom dnes? Ale jak to souvisí s těmi lidožrouty?
„Chtěl bych jenom doplnit, že nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout, nikdo z nás není antisociální, lišíme se pouze v tom, komu poskytovat určitou pomoc,“ řekl trochu nečekaně na závěr summitu na tiskové konferenci český prezident. Připadá si snad tak? A na koho se s tím vysvětlením obrací? Pomáhat se má podle Zemana dětem, starým lidem, zdravotně postiženým. „Nejsem si jist, zda je vhodné poskytovat pomoc zdravým, dospělým lidem, kteří odmítají nabízenou práci, i když v našich zemích, jak víte, je extrémně nízká míra nezaměstnanosti,“ doplnil. Tady už asi není řeč o uprchlících, dělá to na mne dojem, že se v Zemanově mysli odehrává jakýsi zápas s těmi „nepřizpůsobivými občany“, kteří u nás již po staletí žijí. Někdo jim říká Romové, někdo lidově cikáni.
Na summitu se sešli státníci, kteří se zamýšleli nad společným postupem v energetice, předmětem, jednání byla ale i digitalizace, robotizace a také sociální otázka. A tady jsme už doma. Prezident soudí, že je vhodnější kombinace poměrně vyšší minimální mzdy, aby se motivovalo k přijetí práce, a na druhé straně určité redukce sociálních dávek, aby zde nebyla poměrně početná skupina těch, kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před normální prací“. Ne, o tom, že by někdo z nás byl „krvežíznivým lidožroutem“, o tom nikdo z nás ani ve snu nepřemýšlí. Snad jen prezident Miloš Zeman.
Právě díky soudržnosti Visegrádské čtyřky se Zemanovými slovy podařilo eliminovat „nešťastný projekt takzvaných migračních kvót a přesunout diskuzi tam, kam skutečně patří“. Pomoc migrantům se má uskutečnit především v zemích jejich původu, tam, kde jsou zakořeněni, a nikoli násilným přesidlováním, jež může mít „spíše negativní než pozitivní efekty“.
Prezidenti čtyř středoevropských zemí ale svorně, snad aby nedošlo k mýlce, neopomněli zdůraznit, že jsou nedílnou součástí Evropské unie, která je přece úžasným projektem. K tomu, aby se spolupráce dařila je podle slovenského prezidenta důležitá „vzájemná empatie“. „Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl.
Ano, každá země, ať již sídlí na Západě nebo na Východě, má své problémy, historii a pohledy. Pokud sdílí společné hodnoty, neměl by to být problém. Ve chvíli, kdy tomu tak není, může mít jedna strana pocit, že je nepřiměřeně kárána: v Maďarsku, ale i v Polsku dochází k porušování některých elementárních demokratických hodnot, jakými je třeba nezávislost soudů nebo nezávislost tisku. U nás zase rádi nadáváme, na všechny a na každého.
„Domnívám se, že pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné a vedou ke zbytečnému odcizení vůči ostatním členským zemím Evropské unie,“ řekl prezident Miloš Zeman. Ano, důležité je věci pojmenovat správným jménem. A netahat do hry nějaké „krvežíznivé lidožrouty“. Nikdo nám nebude nic vytýkat, dokážeme-li být sebevědomou součástí celku, a nebudeme se vyvyšovat nad ty slabé, jenom z toho pocitu, že se sami někdy jako slabí v Evropě cítíme. I bez těch záhadných lidožroutů...
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák