Spor o české korunovačních klenoty: Ať Rakousko část vrátí, žádá Valenta. Nesmysl, oponuje historik

Podle Valenty jde o žezlo a jablko z korunovačních klenotů. "Korunovační klenoty jsou významnou historickou památkou, která je zároveň symbolem státnosti," uvedl.

Jablko a žezlo, které jsou na Pražském hradě, nejsou podle právníka a bývalého poslance Zdeňka Koudelky původní, jsou renesanční. Původní, gotické klenoty, jsou podle něho v držení rakouského státu. Tyto klenoty mohly být vydány podle Koudelky na základě saintgermainské mírové smlouvy uzavřené po skončení první světové války v roce 1919. Československo ani Česká republika o vydání nikdy nepožádaly, uvedl.

Valenta řekl, že dopis odeslal prezidentu Zemanovi před několika dny. Jde také o vydání českého kurfiřtského pláště. Odpověď z Hradu Valenta zatím nedostal. Prezident by podle něho mohl téma nadnést při nejbližší návštěvě Rakouska.

Historik Vít Vlnas, specializující se na historiografii dějin umění a výtvarné umění 16. – 19. století a dějiny sběratelství. kterého EuroZprávy.cz oslovily, tvrdí, že iniciativa kolem senátora Ivo Valenty nemá právní, ani historické opodstatnění. „Je to nesmysl,“ řekl historik Vlnas doslova. „To je asi tak, jako kdybyste chtěli vrátit do Itálie Monu Lisu od Leonarda da Vinciho,“ směje se.

Původní žezlo a královské jablko bylo z Prahy do Vídně odvezeno spolu se svatováclavskou korunou v roce 1637 kvůli obavám z útoku Švédů. Zatímco koruna se roku 1791 vrátila do Čech, zlaté jablko a stříbrné pozlacené žezlo už ve vídeňské císařské klenotnici zůstaly.

Svým jednoduchým tvarem a absencí drahých kamenů totiž nesplňovaly rostoucí nároky na reprezentaci, proto byly nahrazeny honosnějšími renesančními protějšky, které nechal v 16. století zhotovit pravděpodobně král Ferdinand I.