Ústavní soudce Jan Musil zvažuje rezignaci ze zdravotních důvodů, a to ke konci ledna 2019. Českému rozhlasu-Radiožurnálu to řekl předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. Sedmasedmdesátiletý Musil je ústavním soudcem od listopadu 2003. Druhý mandát mu končí v lednu 2024.
Soudce Musila přijal v úterý prezident Miloš Zeman. Z vyjádření hlavy státu podle Radiožurnálu vyplynulo, že s Musilem jednal o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v kauze H-System rozhodl o vystěhování domů v Horoměřicích. Zda se na schůzce mluvilo také o případné Musilově rezignaci, prezidentův mluvčí rozhlasu nesdělil.
Profesor Musil je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci v roce 1963 pracoval jako právní čekatel a prokurátor na okresní prokuratuře v Šumperku. V letech 1960 až 1969 byl členem KSČ, z níž na vlastní žádost vystoupil.
Od roku 1967 pracoval jako pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1985 jmenován docentem, v roce 1993 profesorem a posléze zastával funkci vedoucího katedry trestního práva. V letech 1992 až 1998 byl Musil rektorem, poté do roku 2003 prorektorem Policejní akademie České republiky.
Členem Ústavního soudu jmenoval Musila prezident Václav Klaus koncem listopadu 2003. Do druhého funkčního období, které je u ústavních soudců desetileté, ho v lednu 2014 jmenoval současný prezident Miloš Zeman.
Související
Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
Ústavní soud ČR , Pavel Rychetský , Jan Musil
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák