Za Babiše to schytalo celé Česko. Zde jsou závěry bruselských právníků

Skutečnost, že je Babiš vzhledem ke svěřenským fondům, kam převedl akcie Agrofertu, stále konečným uživatelem výhod, odpovídá podle názoru právní služby komise "hospodářskému zájmu", jak jej definuje 61. článek nařízení o pravidlech pro unijní rozpočet.

V něm stojí, že ke střetu zájmů dochází, pokud je "ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí" kvůli rodinným důvodům, citovým vazbám, kvůli politické či národní sblíženosti a právě také kvůli možným hospodářským zájmům.

Právníci přitom poukázali i na to, že v Babišově případě by mohl být relevantní rovněž konflikt zájmů z rodinných důvodů, protože jeho žena Monika je zapojena v činnosti skupiny Agrofert.

Evropské fondy, z nichž byly vyplaceny peníze za porušení pravidel, bude potřeba podrobit "finanční korekci", uvedli právníci komise. Vrátit by tak Česko podle nich mělo přinejmenším část z 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč), které byly 200 až 300 společnostem ze skupiny Agrofert vyplaceny v tomto roce.

Materiál se rozsahem týká jen možného střetu zájmů v souvislosti se strukturálními a investičními fondy, nezabývá se stejnou otázkou v souvislosti například s přímými platbami zemědělským firmám Agrofertu v rámci unijní společné zemědělské politiky. Dokument také zmiňuje, že by nebylo od věci posoudit možné střety zájmů v době, kdy byl Babiš ministrem financí podle tehdy platných starších pravidel pro využívání unijních peněz.

Právníci EK uvádějí, že Babiš má jako předseda vlády příležitost řídit a ovlivňovat rozhodovací procesy spojené s využíváním unijních peněz. I když se jako šéf kabinetu podílí hlavně na rozhodování na nejvyšší úrovni, a tedy především na nastavování priorit, může ze své funkce "uplatňovat vliv na nižší úrovně vlády".

Dokument také připomíná, že v ČR vláda navrhuje státní rozpočet a je odpovědná za jeho naplňování. Nastavuje tedy priority veřejných výdajů a rozdělení prostředků na něj. Částky, které jsou později proplaceny z fondů EU, jsou částí českého rozpočtu.

Právníci EK připomněli, že Babiš předsedá Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy, tedy hlavnímu vládnímu orgánu, který koordinuje podporu ze všech strukturálních a investičních fondů ve stávajícím finančním rámci do roku 2020.

"Je v první řadě na českých úřadech, aby přijaly odpovídající opatření. Komise by ze své strany měla přemýšlet o způsobech, jak by mohla na takový konflikt zájmů reagovat, pokud dotčená osoba zůstává v postavení, kterým porušuje pravidla článku 61," napsala právní služba.

Jednou možností podle právníků EK je, že Babiš a jeho rodina přetnou všechny vztahy s firmami, druhou, že firmy přestanou získávat peníze z fondů. Třetí teoretickou možností je, že se premiér zdrží jakékoliv účasti na rozhodováních, v nichž by mohl být ve střetu zájmů. To by však podle zprávy bylo dostatečné třeba v případě, že by byl Babiš ministrem v nějaké zcela nesouvisející oblasti, u premiérské funkce má však právní služba pochyby o tom, že by takový krok střet zájmů účinně vyřešil.

I kdyby bylo zajištěno, že Babiš nebude řídit jednání vlády související s jeho střetem zájmů, má podle právníků jako předseda vlády možnost "uplatňovat vliv mimo formální rozhodovací procesy".