Praha - Dlouho diskutovanou změnu Lisabonské smlouvy, která v budoucnu umožní vznik stálého záchranného mechanismu pro státy eurozóny, projedná ve středu Poslanecká sněmovna. Ta se dostane i k normě zavádějící povinnost odevzdávat poškozené bankovky České národní bance.
Normu, podle níž budou muset směnárny odevzdávat poškozené bankovky České národní bance (ČNB), mají poslanci na programu zařazenou jako pevný bod. V současnosti platí povinnost odevzdávat znehodnocené peníze ČNB pouze pro právnické osoby, které je zároveň bez omezení přijímají. Fyzické osoby mají právo takové peníze odmítnout. Směnárníci by však nově měli mít povinnost poškozené peníze přijmout, i když fungují jako fyzická osoba.
"Tato změna je oproti dosavadní právní úpravě reakcí na drobné konflikty, ke kterým v minulosti občas docházelo, pokud fyzická osoba odmítala opotřebovaná platidla přijmout," uvádí se v oficiálním materiálu ministerstva financí.
Pevně zařazená je na dopolední jednání i novela zákona o platebním styku. Pokud projde zdárně legislativním procesem, klesne základní kapitál pro instituce poskytující elektronické peníze z jednoho milionu eur na 350 tisíc eur.
"Jedná se o transpozici dvou evropských směrnic," vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již během prvního čtení zákona. Ministerstvo financí uvedlo, že se opatření může týkat například mobilních operátorů, kteří mohou zavést službu plateb z předplacených kreditů. Další změnou je existence tzv. hybridních institucí elektronických peněz. Ty mohou provozovat i jinou činnost, než je vydávání elektronických peněz. To by se týkalo i zmíněných mobilních operátorů. Zákon také zavádí dohledová pravidla pro takové instituce, které do určité míry kopírují pravidla pro platební instituce, tj. společnosti, jež sice mohou zpracovávat platby, ale na rozdíl od bank nemohou přijímat vklady.Napevno jsou na dopoledne zařazeny i některé smlouvy, například dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o leteckých službách.
Poté čeká zákonodárce projednávání dalších návrhů z bloku prvního čtení.
Odpolední blok jednání začne dlouho diskutovanou změnou Lisabonské smlouvy. Jedná se o změny, které v budoucnu umožní vznik stálého záchranného mechanismu pro státy eurozóny. Česko v tomto případě používá tzv. vázaný mandát, který znamená, že zástupce Česka bude moci v Evropské radě zastávat jen takové stanovisko, které odsouhlasily obě komory parlamentu.
Napevno je na program schůze zařazená i novela zákona o podpoře regionálního rozvoje. Ta by měla přinést jednodušší postup pro složení vyjednávacího výboru ze zaměstnanců velkých národních firem, takzvané evropské rady zaměstnanců. Novela zákona do českého právního řádu především převádí evropskou směrnici, podle které mají zaměstnanci velkých nadnárodních firem na území Evropské unie právo, aby s nimi zaměstnavatelé projednali důležité změny v podniku.
Tuto možnost mají zaměstnanci již v současnosti, ale předložená novela tento institut dále zpřesňuje a konkretizuje některé postupy. "Cílem je předem vyjasnit, jak budou působit evropské rady zaměstnanců v případě podstatných změn struktury podniku – např. při slučování," uvedlo v oficiálním materiálu ministerstvo práce a sociálních věcí, které novelu vypracovalo.
Poslanci se během odpoledne zřejmě dostanou i k dalším bodům z bloku prvních čtení. Od 19. hodin jsou pak pevně zařazené smlouvy v prvním a druhém čtení.
Schůze začne ve středu v 9 hodin 30 minut, od rána totiž jedná poslanecký klub ČSSD o pátečním vpádu Vojenské policie do sídla České televize. Skončit by poslanci měli zhruba ve 20 hodin. Pozdní konec jednání si poslanci odsouhlasili proto, že ve čtvrtek a v pátek bude schůze přerušena kvůli brněnskému sjezdu sociální demokracie, který se koná 18. a 19. března.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 1 hodinou
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 3 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
včera
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
včera
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
včera
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
včera
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.
Zdroj: Libor Novák