Zdanit církvím náhrady? Návrh KSČM má platit od ledna 2021. Kalousek lamentuje, Piráti ho usadili

Pro kladné stanovisko k návrhu na odklad účinnosti na rok 2021 hlasovalo 16 přítomných členů výboru. Podpořilo ho i ministerstvo financí a ministerstvo kultury. Novela měla původně platit od 1. ledna letošního roku. Komunisté ji ve Sněmovně předložili v prosinci 2017.

Dnešní jednání výboru o návrhu bylo poměrně rychlé. Výbor nedoporučil schválit návrh na zamítnutí. Nezaujal stanovisko k návrhu ústavně právního výboru, aby novela vstoupila v účinnost v roce 2020. Podpořil odklad na rok 2021. Odpůrci tvrdí, že předloha KSČM je protiústavní. Proto chtějí, aby ji v případě přijetí mohl Ústavní soud posoudit ještě předtím, než na církve dopadne.

Rozpočtový výbor právě teď doporučil sněmovně schválit komunistický návrh o “zdanění církevních restitucí”. Pro hlasovaly frakce ANO, ČSSD, SPD a KSČM. Proti : ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Piráti se zdrželi. Principy právního státu jsou poplivány arogancí moci.

K dalšímu apokalyptickému tweetu @kalousekm: rozpočtový výbor o doporučení schválení zákona vůbec nehlasoval. Piráti dnes hlasovali pro zamítnutí dodatečného zdanění církevních restitucí, a to z toho důvodu, že vláda nedoložila, že by došlo k jejich předražení.

"Já tedy mohu říci za předkladatele, že my jsme tento návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku. A spíš jsme to brali, že to je návrh politický, to znamená oddálit co nejdále účinnost té novely zákona. Protože logiku má leden 2020," řekla novinářům předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Komunisté podle ní budou chtít vyjednávat s vládním hnutím ANO, aby delší odklad nepodpořilo. Nechtěla však předjímat, jak by se KSČM zachovala vůči vládě, pokud by prošel delší odklad účinnosti. "Já jsem přesvědčena, že k nějakému posunu v tomto dojde i v poslaneckém klubu ANO," dodala. 

Podle Faltýnka je důležité konečné hlasování v Poslanecké sněmovně, které o pozměňovacích návrzích rozhoduje ve třetím čtení. "Za mě není důvod odkládat účinnost tohoto zákona," řekl po jednání koaliční rady.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doplnila, že debata ve výboru se podle informací od poslance Romana Onderky (ČSSD) vedla v tom smyslu, že by se odkladem vytvořil dostatečný prostor na přípravu. "To byl zřejmě důvod, proč to poslanci odhlasovali, ale my jsme se koaličně shodli na tom, že budeme podporovat termín 1. ledna 2020," dodala.

Zdanění náhrad je jedním z požadavků KSČM pro toleranci menšinového kabinetu ANO a ČSSD. Vostrá odhaduje, že by se o předloze mohlo hlasovat ve třetím čtení v druhém týdnu lednové schůze.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice před šesti lety za vlády Petra Nečase (ODS).

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Rozpočtový výbor neschválil návrh @DominikFeri na zamítnutí komunistického návrhu na zdanění církevních restitucí. Prohlasováno hlasy SPD, ANO, KSČM a ČSSD.My tuto zlodějinu odmítáme a nehodláme se s ní smířit. pic.twitter.com/kLBqhqWnby

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.