Veškeré sněmovní publikace dostanou poslanci nově zřejmě jen v elektronické podobě

Praha - Poslanci budou zřejmě dostávat sněmovní publikace pouze v elektronické podobě, zavádí to novela zákona, kterou sněmovna v úterý poslala do druhého čtení. Opatření má za cíl šetřit veřejné finance, úsporu zákonodárci odhadují alespoň na dva miliony korun za jedno volební období.

"Návrh se týká elektronické verze předkládání sněmovních tisků. V minulém volebním období bylo předloženo 1095 sněmovních tisků. Každý se 330krát namnoží. To jsou náklady obrovské," uvedla návrh předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).Elektronický způsob doručování by se netýkal jen úzkého okruhu tisků, například návrhů zákonů, nýbrž by se použil pro všechny sněmovní tisky. "Stejnopis sněmovního tisku v elektronické podobě by měl mít v případě rozporu přednost před listinným vyhotovením. Předpokládá se, že listinné výtisky by byly ve sněmovně distribuovány ve velmi omezeném počtu," uvádí předkladatelé ve své důvodové zprávě.Elektronicky nedostanou poslanci pouze sněmovní tisky, ale i veškeré sněmovní publikace, aby odpadla nutnost jejich distribuce v listinné podobě.Na návrhu zákona, který má za cíl uspořit alespoň 75 procent stávajících finančních nákladů na sněmovní tisk v listinné podobě, se podíleli koaliční poslanci společně s komunisty. Dosavadní výdaje za sněmovní tisky se pohybují kolem 3 100 000 korun za jedno volební období, uvádí poslanci. Předloha by měla podle odhadů ušetřit tedy alespoň 2 235 000 korun za čtyři roky.Proti návrhu se postavil zpravodaj pro první čtení, poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. "Domnívám se, že to není tak jednoduché, jak si představuje předsedkyně Němcová. Neumím si představit, jak to bude v praxi vypadat. Kdyby se něco ušetřilo, pak se to přenese na náklady poslanců. Protože by si každý poslanec musel tisknout, co mu bylo elektronicky posláno. Neumím si představit, jak tu budeme běhat po sněmovně s počítači," prohlásil.Návrh zákona upravuje i pořizování záznamů o jednání výborů, které by stejně jako ostatní sněmovní tisky byly poslancům doručovány v elektronické podobě. V souvislosti s úpravou doručování sněmovních tisků návrh zpřesňuje běh lhůt pro projednání návrhů zákonů zamítnutých (resp. vrácených) Senátem a zákonů vrácených prezidentem republiky.Norma stanovuje i nový postup při doručování sněmovních tisků. Nový informační systém by zajišťoval, aby poslanci elektronicky dostávali automatická upozornění o nově zveřejněných sněmovních tiscích. Pro běh lhůt (například desetidenní lhůta pro nové projednání po zamítnutí návrhu zákona Senátem či prezidentem) by však byl rozhodný již samotný okamžik zveřejnění, bez ohledu na to, kdy se který poslanec se zněním tisku fakticky seznámil.Krátkodobé technické poruchy znemožňující přístup k elektronické podobě sněmovních tisků by neměly mít dopad na běh lhůt podle jednacího řádu sněmovny. Sněmovna by však v případě nutnosti mohla výjimečně rozhodnout, že přerušení přístupu k elektronické podobě sněmovního tisku má za následek prodloužení lhůty pro projednání tisku.Vláda i další subjekty budou mít povinnost předkládat návrhy zákonů a další tisky ve stejnopisu (tj. ve zcela shodném znění) v listinné a elektronické podobě.Pokud bude sněmovna jednat neveřejně, podklady, které bude potřebovat k jednání, nebudou poslanci dostávat elektronicky, ale pouze písemně. "V praxi dochází k neveřejným jednáním sněmovny ojediněle. Při neveřejném jednání by se postupovalo jako doposud, tj. poslancům by se podklady doručovaly v listinné podobě," podotýkají předkladatelé.

Související

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna úspory

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 7 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy