ANO nemá soupeře. Pravice je rozštěpená, ODS a Piráti se přetahují o voliče

V únoru se nejsilnější hnutí ANO těšilo podpoře 32,1 % voličských hlasů. Hnutí ANO se dlouhodobě pohybuje nad třicetiprocentní hranicí, což svědčí o stabilizaci voličského elektorátu, který vnímá předsedu této strany Andreje Babiše jako čitelnou personu, u níž klady pro voliče převyšují nad negativy v podobě jeho kauz. Mezi klady pak můžeme jako zásadní vnímat i jisté spojenectví Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, kdy tento politický tandem představuje pro značnou voličskou obec jisté záruky a jistoty v otázkách zahraničí politiky a postojů ČR k veřejností kritizované bruselské politice.

Nové jádro liberálně smýšlejících voličů, ale i voličů, kteří volí mezi hnutím ANO a ostatními parlamentními stranami, se tvoří bezpochyby kolem Pirátů, kteří by v únoru získali podporu 16,5 % voličů. Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že elektorát Pirátů se stabilizuje a tím v podstatě kladně hodnotí pozice a postoje Pirátů v opoziční roli.

Pravicově orientovaní voliči se velmi vlažně, ale i přesto vzestupně opět stmelují u ODS, která je sice nejsilnější pravicovou stranou, ale stále nemůže útočit na dosavadního politického lídra hnutí ANO. Občanští demokraté by aktuálně získali podporu 15,2 % voličů.

SPD stačí aktuální zisk 7,2 % hlasů k pozici čtvrté nejsilnější parlamentní strany. Vzhledem ke skutečnosti, že část postojů zastávaných SPD přebral premiér Andrej Babiš, doplácí strana předsedy Tomio Okamury na větší viditelnosti a medializaci premiéra Andreje Babiše, který má pro řadu voličů zastávajících protiuprchlické a protiunijní postoje větší váhu, než méně medializovaná, a tedy i viditelná SPD. I tak je však zřejmé, že SPD má již své voličské jádro, o nějž se může opřít zejména v nadcházejících Evropských volbách.

Menšinová vláda premiéra Andreje Babiše podporovaná KSČM prozatím nadále nepřináší komunistům velký prospěch. Je tomu spíše naopak a zejména z toho důvodu, že hnutí ANO získalo podporu jak části voličů ČSSD, SPD, tak i právě KSČM, která by aktuálně získala podporu 6,1 % voličských hlasů.

Z dlouhodobého pohledu na voličské trendy v případě ČSSD se ukazuje, že sociálním demokratům se nedaří přimět své bývalé voliče k návratu a podpoře této tradiční levicové strany. Mohou za to jak postoje hlavních osobností ČSSD k hlavě státu, zahraniční politice a vnímání politiky EU. Ukazuje se tak, že dřívější voliči ČSSD se spíše ztotožňují s postoji premiéra Andreje Babiše a prozatím nemají důvod tento postoj měnit.

Navíc je premiér Andrej Babiš pro značnou část levicově orientovaných voličů věrohodnějším nositelem sociálních témat, než právě předseda ČSSD a vlastně i sociální demokracie jako celek. Sociální demokraté by tak aktuálně získali podporu 5,6 % voličských hlasů.

Vzhledem k uvedenému přitom není podstatné, zda se sociální demokraté budou opírat o průzkumy, které jim přiznávají o pár procentních bodů více. Právě z trendů volebních preferencí ČSSD lze totiž vyčíst, že sociální demokraté jsou z pohledu voličské podpory v dlouhodobé stagnaci, což rozhodně svědčí o programové a osobností vyprahlosti, ale i roztříštěnosti této strany, která brání ve změně trendu voličské podpory.

Jistou stagnaci zažívá dlouhodobě i KDU-ČSL, která se pohybuje těsně nad pětiprocentní hranicí (aktuálně 5,3 %).

Těsně kolem pětiprocentní hranice, ale již spíše pod ní se pohybují hnutí STAN (aktuálně 4,3 %) a TOP 09 (aktuálně 4 %). V případě těchto dvou stran se ukazuje, že politika postavená pouze na kritice premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana doprovázená nekritickou podporou EU není dostatečnou pro získání většího počtu voličské obce. Část voličů TOP 09 a STAN se tak přesouvá k ODS a Pirátům. Pravicové hlasy se tak štěpí do více politický subjektů a je zřejmé, že ani pravicově smýšlející voliči nejsou zcela jednotní v zahraničně politických otázkách a postojích k EU.

S voličskými náladami může navíc výrazně zamíchat i avizovaný vznik nových politických subjektů jako např. hnutí LIST mediálního magnáta Jaromíra Soukupa.