Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se po svém předchůdci Janu Kněžínkovi ujme i funkce předsedkyně Legislativní rady vlády. Vyplývá to z návrhu usnesení vlády, které má ČTK k dispozici a které vychází ze zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů. Podle něj v čele legislativní rady stojí člen vlády. Benešovou bude na základě návrhu premiéra Andreje Babiše jmenovat vláda na nejbližším zasedání.
Legislativce Kněžínka vystřídala Benešová v ministerské funkci v úterý, výměna vyvolala kritiku opozice, která vyjadřovala obavy z ohrožení nezávislosti justice. Premiér při uvedení Benešové do funkce odmítl, že by chystala změny na státním zastupitelství. Spekulace o Benešové ho mrzí, justice v Česku podle něj ohrožena není.
Ministryně dnešním Lidovým novinám řekla, že uvažuje o zásadním zeštíhlení justiční soustavy. Dosavadní čtyřstupňový systém soudů a státních zastupitelství by podle jejích předběžných úvah mohl nahradit třístupňový, z něhož by vypadly vvrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci.
Zrusit vrchni soudy a zastupce podle me neni spravna cesta. Vyspele staty jako Nizozemsko maji take nekolik vrchnich soudu. Pokud zestihlovat, tak udelat z okresnich soudu pobocky krajskych soudu a optimalizovat sit. Ale to je velka vec o ktere se musi vest odborna diskuse.
— Jakub Michálek (@JakubMichalek19) 2. května 2019
Kněžínek vedl ministerstvo spravedlnosti od loňského července, kdy ve vládě nahradil Taťánu Malou (ANO), která skončila po 13 dnech ve funkci kvůli obvinění z plagiátorství. Podle Babiše bylo jmenování od počátku dočasné. Kněžínek při oznámení rezignace uvedl, že po politické kariéře netoužil. Na úřadu vlády byl před jmenováním ministrem náměstkem pro řízení sekce Legislativní rady vlády.
Rada je poradním orgánem kabinetu a má zpravidla tři desítky členů - expertů.
Související
Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová
NSS se začal zabývat kárnou žalobou na bývalého nejvyššího státního zástupce
Marie Benešová , Vláda ČR , Ministerstvo spravedlnosti
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák