Církevní restituce: STAN chystá žalobu

Hnutí STAN chystá vlastní podání k Ústavnímu soudu proti zdanění peněžitých náhrad církvím. Na rozdíl od senátorů za KDU-ČSL, kteří připravují další podání, poukáže na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách. Novinářům to dnes řekl předseda hnutí Vít Rakušan s tím, že nejde o závod, kdo podá návrh dřív, ale o obsah podání. "Na rozdíl od návrhu KDU-ČSL se zaměřujeme na spravedlnost zdanění náhrad jako takových, návrh KDU-ČSL míří přímo na obranou církví," uvedl.

Podle Rakušana je návrh STAN jednodušší, založený na jediném - principu porušování legitimního očekávání a nerovnosti smluv.

Zatímco lidovci už sbírají podpisy pod finalizovaný návrh, Starostové zatím o případné podpoře vyjednávají, uvedl senátor STAN Zdeněk Hraba. Na návrhu s ním spolupracoval bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. "Naše argumentace bude předmětem přezkumu. Víc hlav, víc ví, věci do sebe mohou zapadat. Protiústavnost (zákona) je viditelná z různých úhlů pohledu v rámci celého demokratického spektra. Plasticita názorů ukazuje, že každému se může jevit podstatnější něco jiného," uvedl k tomu, že soud zřejmě bude řešit víc podání týkajících se jednoho zákona.

Zdanění už přiznaných náhrad podle Balíka obecně znevýhodnilo jednoho z účastníků smlouvy. Ten do ní na rozdíl od státu zasáhnout nemůže, čímž je smlouva nerovnovážná.

Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, podepsal 2. května prezident Miloš Zeman. S podáváním k soudu zákonodárci čekají, až předpis vyjde ve sbírce zákonů.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek ve společném prohlášení koncem dubna uvedli, že zdanění finančních náhrad způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Novelu považují za nemravnou a protiústavní.

Související

Andrej Babiš (ANO)

Nové průzkumy ukázaly, jak velká je dominance ANO na politické scéně

Podle aktuálních volebních průzkumů by hnutí ANO Andreje Babiše s výrazným náskokem vyhrálo říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Volební model agentury Kantar CZ pro Českou televizi mu přisuzuje 35,5 procenta hlasů, zatímco podle průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News by ANO získalo 32,1 procenta. Druhá by v obou průzkumech skončila ODS s 14,5 procenta podle Kantaru a 14,2 procenta podle STEM. Na třetím místě výrazně posílilo hnutí STAN, které by získalo 13 procent (Kantar) a 10,6 procenta (STEM). 

Více souvisejících

Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan (STAN) církevní restituce

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 5 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy