Rozpočet Parlamentu stoupne, hradu klesne, rozhodl rozpočtový výbor

Kapitoly prezidentské kanceláře a Parlamentu patří mezi rozpočtové kapitoly, jejichž návrh schvaluje sněmovní rozpočtový výbor a vláda pak tento návrh zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Stejně tak rozhoduje výbor například o rozpočtu ombudsmana, Ústavního soudu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.

Prezidentská kancelář by měla mít celkové výdaje téměř 405 milionů korun, proti letošnímu schválenému rozpočtu je to pokles asi o 630.000 korun. Samotná prezidentská kancelář by měla mít na běžné výdaje 131 milionů korun. Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány by měly dostat na provoz 222 milionů.

Lesní správa Lány by měla dostat na investice téměř 52 milionů korun, což je meziroční zvýšení o téměř 42 milionů. To vyvolalo dotaz pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který poukazoval na to, že některé zakázky v lánské oboře vyšetřuje policie, a divil se, že v předloženém materiálu není žádná informace o tom, na co má být navýšení použito. Podle zástupce prezidentského kancléře Petra Mužáka odpovídá navýšení tomu, že kancelář dlouhodobě upřednostňovala investice v areálu Pražského hradu a na objektech v Lánech vznikl deficit. Detailní rozpracování přesunů peněz na jednotlivé objekty se podle něj ještě dopracuje.

Ředitelka ekonomického a personálního odboru kanceláře Zdeňka Benešová poslancům řekla, že lesní správa plánuje investovat například do meliorací, revitalizace vodních nádrží nebo rekonstrukce provozních a správních objektů. Také je podle ní potřeba například pořídit nová terénní vozidla nebo opravit plot obory. Ferjenčík přesto se svým stranickým kolegou Tomášem Martínkem při hlasování návrh rozpočtu prezidentské kanceláře nepodpořili.

Poslanecká sněmovna má mít podle návrhu v příštím roce 1,36 miliardy korun, což je proti letošnímu schválenému rozpočtu o 26,6 milionu korun víc. Za nárůstem stojí vyšší výdaje na platy a náhrady poslanců. Naproti tomu běžné výdaje by měly téměř o pět milionů korun klesnout. "Hodláme pokračovat ve snižování běžných výdajů," řekl poslancům sněmovní kancléř Jan Morávek. Sněmovna by měla i nadále zaměstnávat 360 lidí a na jejich platy má být vyčleněno 211 milionů korun.

Senát by měl mít na výdaje 628,7 milionu korun a meziročně by si měl polepšit o zhruba 23 milionů. Také za tímto nárůstem stojí z části vyšší výdaje na platy a náhrady senátorů i na platy jejich asistentů. Příští rok je pro Senát volebním rokem, kdy se bude opět volit ve třetině senátních volebních obvodů. Peníze na odchodné senátorů však v návrhu rozpočtu nejsou, protože Senát by je měl vzít z úspor z předchozích let.