Vládním stranám uškodila nižší účast jejich tradičních voličů, ukázal průzkum

"Pokles účasti stojí zejména za propadem ČSSD a poklesem zisku ANO. Voleb se totiž účastnilo jen okolo třetiny voličů sociální demokracie z voleb do Sněmovny v roce 2017 a necelých 40 procent voličů ANO," uvedl Median. ČSSD v posledních sněmovních volbách získala 7,27 procenta hlasů, ve víkendových eurovolbách 3,95 procenta. Zisk ANO se snížil z 29,64 na 21,18 procenta.

Piráti kvůli zhruba 30procentní účasti svých voličů z posledních sněmovních voleb nenaplnili svůj volební potenciál, který byl nad 20 procenty, na 13,95 procenta v eurovolbách se ale dostali ziskem jiných voličů. "Při slabší účasti svých voličů oslovili i část někdejších voličů ČSSD, STAN i TOP 09," podotkli autoři průzkumu. Voliči všech ostatních stran ze sněmovních voleb měli podle průzkumu účast v eurovolbách kolem 50 procent.

ANO nicméně na svoji podporu mobilizovalo část voličů levicových stran a SPD, což může být důsledek podpory šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše v době demonstrací proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti, uvedl Median. Demonstrace také pravděpodobně přispěly k vyšší účasti středopravých opozičních voličů, ale ve vládním táboře mohly více poškodit levici než Babiše. "ČSSD kromě nízké účasti doplatila na to, že takřka polovina jejích účastnících se voličů se ´rozutekla´ doleva (ke KSČM) či mimo tradiční strany (ANO, SPD, Piráti)," napsali autoři průzkumu.

Nejvyšší účast v eurovolbách v průzkumu udávali lidé z nejstarší věkové kategorie 50 a více let, konkrétně 37 procent. U nejmladších lidí do 34 let naopak Median zjistil nejmenší, jen 19procentní předpokládanou účast.

Očekávaná volební účast roste vedle věku také v souvislosti s dosaženým vzděláním. Mezi lidmi bez maturity se pohybovala pod 20 procenty, u lidí s maturitou byla čtvrtinová a mezi vysokoškoláky vystoupala až na polovinu.

Dotazování se uskutečnilo mezi 19. a 25. květnem telefonicky a po internetu. Median oslovil 3050 lidí ve věku 18 a více let.