Nárok na restituci rodu Walderode? Schwarzenberg je spokojený, pak se ale ozval Stanislav Křeček

„Dnes mě zaujala zpráva, že odvolací soud potvrdil rodu Walderode nárok na restituci zámku Hrubý Rohozec. Ve skutečnosti je ta kauza poněkud odlišná, než byla líčena,“ vysvětluje na facebooku Schwarzenberg. „V první řadě, ta rodina se jmenovala Des Fours. Já pamatuji posledního majitele Hrubého Rohozce Karla Des Fours, druhým jménem Walderode,“ zdůrazňuje.

Poukazuje také na to, že proti potomkovi rodu Walderode se na začátku 90. let, kdy usiloval o navrácení rodinného majetku, strhla divoká kampaň. „Je to zajímavý případ, neboť rozhodnutí královéhradeckého soudu je přesně v souladu s Benešovými dekrety. V nich totiž výslovně stojí, že i když byl někdo německého původu, ale během nacistické nadvlády se zasadil o naši republiku, tak nemůže být Benešovými dekrety postižen,“ vysvětluje poslanec TOP 09.

To byl podle něj případ i Karla Des Fours. „Hrubý Rohozec na Turnovsku bylo tehdy německojazyčné území a zajisté němčina byla jeho první jazyk. Ale uměl i perfektně česky, jak se mohli přesvědčit i televizní diváci v devadesátých letech. Já jsem byl sice za protektorátu ještě dítě, ale pamatuji si mnoho lidí, kteří tehdejší situaci znali a věděli, že na něho se Češi mohli spolehnout mnohem více než na leckterého jiného Čecha, který byl vystrašen nebo i ohromen nacistickým režimem. On se nebál, jeho postoj byl zcela jasný a zřetelný a všichni u něj byli v naprostém bezpečí. Proto taky dostal v roce 1947, dokonce rozhodnutím soudu, vráceno československé občanství. Že se potom po únoru 1948 vydal na Sardinii, to je věc jiná,“ píše na facebooku Schwarzenberg.

Karel Des Fours prý byl typický zástupce První republiky. „Jeho přilnutí k českému národu a opravdový odpor proti hnusu nacismu byl dán i tím, že mu mnohem více vyhovovalo liberální prostředí První republiky, než poněkud zatuchlé prostředí našich tehdejších německých krajanů. Kdo ho znal, ví, že v tom ovšem hrály velkou roli české holky, které miloval. Myslím, že ony ho definitivně přesvědčily o tom, že se má držet českého národa,“ zdůrazňuje.

„On je už dávno bohužel v nebi, ale když dnes soud rozhodl konečně rozhodl ve prospěch jeho vdovy, mám z toho upřímnou radost, protože zvítězilo právo, a znovu upozorňuji, dokonce přesně se držíc Benešových dekretů. Ti, kteří proti němu tenkrát bojovali, nevyhráli, ale ti, kteří jej a jeho případ znali, mi dají za pravdu," dodal Schwarzenberg.

Kritický je k rozhodnutí soudu naopak zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. „Walderode se prý proti českému národu nikterak neprovinil. Ale statisíce Němců, kteří se také proti českému národu neprovinily, musely bez majetku stát opustit. Ne?“ okomentoval zprávu na sociálních sítích.

Spokojen není ani komunistický poslanec Stanislav Grospič. „Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, kterým potvrdil rozhodnutí okresního soudu v Semilech o navrácení více jak třímiliardového majetku potomkům šlechtického rodu Walderode, považuji za velice nebezpečný precedens ve vztahu k platnosti a výkladu dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše. Podivný je letitý průběh celé kauzy a zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2008. Jsem přesvědčen, že tímto krokem je zpochybněna platnost tzv. dekretů prezidenta republiky a může to vést k významným krokům v neprospěch České republiky,“ varuje.