Slušovický zázrak? Čubův vliv na město je nesmazatelný, míní starosta

Dnes v areálech bývalého družstva sídlí mnoho jiných firem. Dobu fungování podniku přezdívaného "slušovický zázrak" připomínají například dostihové závodiště s restaurací ve tvaru obřího sudu, kdysi moderní fotbalový stadion nebo silnice od Zlína se čtyřmi pruhy, takzvaná Gorbačovka.

"Na každé příjezdové cestě do města je průmyslová zóna. To je taky neobvyklé. Dnes je tady spíš nedostatek pracovních sil," uvedl Hradecký. Ve své době podle něj přinesl agrokombinát lidem z města a širokého okolí výrazné zvýšení životní úrovně.

Čuba dokázal obratně využívat všech možností, které poskytovala legislativa tehdejšího socialistického Československa a s pomocí vazeb na některé příslušníky politické nomenklatury vybudoval svému družstvu v řadě oblastí monopolní postavení na československém trhu charakterizovaném nedostatkem. Společenské změny na přelomu 80. a 90. let však znamenaly začátek postupného rozkladu "slušovického zázraku".

I starosta Hradecký považuje rok 1989 za významný předěl, záhy po změně politických poměrů se totiž družstvo rozpadlo. "Lidé, kteří byli ve vedení družstva, si přehodnotili, že bude lepší, když půjde každý svojí cestou. I v nové době svobodného podnikání ale přineslo lepší startovací pozici proti ostatním regionům. Lidé z JZD Slušovice uměli spoustu věcí dělat samostatně a pak pro ně nebyl problém dělat sami na sebe nebo na své firmy," uvedl Hradecký.

Předsedou slušovického družstva se Čuba stal ve svých sedmadvaceti letech. Za jeho vedení se zaostalé družstvo změnilo ve výrobní a obchodní gigant s miliardovými obraty. Čuba se neomezil pouze na zemědělskou oblast, koncem 80. let tvořila výrazně menšinovou část produkce. Hlavní síly soustředil na přidruženou výrobu a slušovické družstvo se věnovalo i podnikání v zahraničí a obchodu. Koncem 80. let zaměstnávalo na 7000 lidí.