Digitalizace ČR vázne. E-systém tvorby zákonů má být spuštěn až od roku 2022

Vláda předpokládala jen roční odklad zavedení elektronického systému tvorby zákonů. Dvouletý posun dolní komora podpořila na návrh ústavně-právního výboru.

Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku. Senát ale navazující změny zákonů neprojednal s cílem přimět Sněmovnu k tomu, aby horní komoře změnou ústavy prodloužila měsíční lhůtu k projednávání zákonů na dvojnásobek, čemuž poslanci nevyhověli.

Vláda proto musela předložit balíček doprovodných změn zákonů znovu. Dnes z něj vyňala na návrh ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) novely těch zákonů, u nichž je nutný souhlas Sněmovny i Senátu a na něž se zároveň nevztahuje měsíční lhůta pro senátní projednání. Jde o jednací řád horní komory a o volební zákony. Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) podotkl, že protože se našla shoda se Senátem, v horní komoře se teoreticky bude stále pracovat s papírem.

Sněmovna podpořila také pozměňovací návrh Marka Bendy (ODS), Jakuba Michálka (Piráti), Zuzany Ožanové a Věry Procházkové (obě ANO), podle kterého bude součástí návrhu nového zákona seznam povinností, které by přinesl. Seznam ve formě tabulky by obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé včetně třeba podnikatelů snadněji orientovali v právních předpisech. Občanští demokraté Benda a Martin Kupka navíc uspěli s úpravou, podle níž by právní předpisy nabývaly účinnosti kromě případů naléhavého obecného zájmu vždy od ledna, nebo od července.

Elektronická Sbírka zákonů má zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Nyní zaváděné změny mají usnadnit a zlepšit přípravu zákonů.