Senát se chystá na Zemana. Opozice podpoří ústavní žalobu, ANO a ČSSD jsou proti

Návrh žaloby je postaven na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Konkrétně je v návrhu prezidentovi vytýkáno osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR.

K prokázání chyby prezidenta senátor musí- napsat žalobu; - mít 26 kolegů k podpisu; - mít hlasy 3/5 senátorů a 3/5 poslanců;- uspět s ní u ÚS.K prokázání chyby zákonodárce prezidentovi stačí jít do televize a říct o něm že je blbeček.Takže souhlas, není mandát jako mandát. pic.twitter.com/ijutz07UCL

"Klub STAN bude žalobu na prezidenta republiky podporovat valnou většinou. Samozřejmě nemohu hovořit úplně za všechny kolegy, protože je to krok velmi důležitý. Žaloba, která bude podávána, je pochopitelně i kriticky přijímána některými ústavními právníky, ale valná většina členů ji podpoří," řekl Holeček.

Impulzem k vypracování žaloby bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Prezident v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Senátoři projednávali i možnost podání žaloby výhradně kvůli neodvolání Staňka. "Nakonec jsme se rozhodli, že podpoříme víceskutkovou žalobu. Především proto, že máme za to, že prezident porušuje ústavu opakovaně, možná i cílevědomě," uvedl první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN).

Žaloba pouze kvůli otálení s odvoláním ministra kultury by podle Václava Lásky (SEN 21) byla neúspěšná. Pokud Ústavní soud shledá žalobu oprávněnou, musí podle něj automaticky následovat ztráta mandátu. Soud by pouze kvůli neodvolání ministra kultury k takovému závěru nedošel, míní Láska, který by ani nepovažoval za adekvátní takový požadavek Senátu.

Podle Šilara měla u lidovců od začátku podporu víceskutková žaloba. "My jsme od začátku návrh žaloby, který zpracoval kolega Václav Láska, považovali za důležitý a stěžejní, protože tam je popsáno více prohřešků proti ústavě, které prezident udělal," řekl.

K jednoskutkové žalobě se původně více přikláněli senátoři ODS. Vystrčil nevyloučil, že by se k ní Senát mohl 14. srpna vrátit a klub by mohl iniciovat podání i této žaloby. "Ten vývoj se bude nějak dál realizovat a je otázkou, do jaké míry a jak intenzivně hodlá pan prezident hrubě ústavu porušovat," řekl Vystrčil.

Předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová uvedla, že senátoři hnutí nezměnili stanovisko a nepodporují žaloby zejména kvůli nedostatečné argumentaci. "Hlasování je na jednotlivých členech. Předpokládám, že žaloba získá pouze minimální podporu členů klubu," řekl předseda klubu ČSSD Vícha.

Víceskutkovou žalobu nechtějí sociální demokraté podpořit, protože obsahuje výtky, které nelze považovat za hrubé porušení ústavy. Debata o jednoskutkové žalobě podle Víchy může mít smysl, pokud prezident Staňka neodvolá k 31. červenci a nejmenuje jeho nástupce. Sociální demokracie požaduje, aby jím byl místopředseda strany Michal Šmarda.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.