Poslanci projednají malou důchodovou reformu

Pokud návrh projde legislativním procesem, bude to v praxi znamenat, že lidem z nejnižší příjmové skupiny jejich důchody neklesnou a naopak stoupnou lidem s nejvyššími příjmy. To bylo podstatou judikátu Ústavního soudu, který kritizoval penzijní systém za to, že je přehnaně solidární a málo zásluhový.

Přibližně 70 procentům lidí však výměra důchodu klesne. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ovšem již dříve vysvětlil, že nominální výše důchodů bude naopak stoupat v důsledku každoroční valorizace a pětiletého přechodového období. Nově přiznávané důchody od října letošního roku tedy sice budou snižované po dobu pěti let, ale zároveň budou penze každoročně plošně valorizované, jako tomu bylo dosud. "Průměrný důchod tedy sice bude klesat o zhruba 60 korun ročně v důsledku zavedených změn, ale zároveň bude valorizován o přibližně 360 korun ročně," uvedl dříve Drábek.

Změny postihnou i princip valorizace s cílem omezit manévrovací prostor vlády. Dosud platný princip, že důchody se valorizují o 100 procent hodnoty inflace a o jednu třetinu růstu reálných mezd, se zachová. Bude však ukotvený v zákoně jako automatický mechanismus, což by mělo jakékoli vládě zabránit do tohoto systému zasahovat.

Upravuje se také mechanismus zvyšování věku odchodu do důchodu. Konkrétně by se měl důchodový věk u žen zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, nikoli o čtyři, jako je tomu nyní. Ke sjednocení věku odchodu do důchodu pro muže i ženy tak dojde v roce 2041. Změny v systému redukčních hranic budou spočívat zejména v tom, že jejich výše nebude fixní, ale bude definována jako násobek, případně podíl průměrné mzdy.

První redukční hranice, do níž se příjmy pro výpočet důchodu budou započítávat 100 procenty, bude 44 procent průměrné mzdy. Druhá redukční hranice, do níž se budou příjmy započítávat 26 procenty, bude 400 procent průměrné mzdy. Nad druhou redukční hranici se příjmy nebudou započítávat vůbec.