Paroubek odmítl odpověď na otázku televize Prima

Ostrava - Na čtvrteční tiskové konferenci, kde představil nový plán a soubor opatření ČSSD v boji proti ekonomické krizi, odmítl předseda ČSSD Jiří Paroubek odpověď redaktorce televize Prima na dotaz týkající se působení Davida Ratha v politice s tím, že na podobnou otázku se bude chtít ptát Česká televize.

"Pan Ovčáček dlouhodobě škodí svými články v Právu sociální demokracii s plným vědomím šéfredaktora Porybného," reagoval poté v Ostravě Paroubek na jen jinak formulovanou otázku České televize, když předtím odmítl odpovědět Primě se zdůvodněním, že se ještě hovoří o opatřeních ke krizi a že na toto téma se chce ptát Šárka Bednářová z České televize. Paroubek v reakci na článek v Právu, v němž se píše, že někteří členové sociální demokracie nesouhlasí s kandidaturou současného středočeského hejtmana Davida Ratha v podzimních volbách do Parlamentu, řekl, že se jedná o pomluvy. Uvedl, že se sám neztotožňuje se vším, co kdy Rath udělal. Podle něj se Rath v minulosti dopustil řady chyb. Podle svých slov ale vyzval Ratha, aby okamžitě ukončil záležitost s Filipem Bušinou obviněným ze stamilionových daňových úniků, aby přestal s některými kontroverzními kroky, jako jsou útoky na nezávislost justice, byť on sám si o ní také myslí své. Podle Paroubka se Rath ukázní, a jak ho ujistili představitelé středočeské sociální demokracie, není důvod, aby na kandidátce nebyl. Na přímý dotaz, zda on sám Rathovu kandidaturu podporuje, odmítl Paroubek odpovědět se zdůvodněním, že k drbům pana Ovčáčka se nebude vyjadřovat.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek přijel nejprve do Ostravy představit opatření sociální demokracie v boji proti ekonomické krizi proto, že severní Morava spolu s Ústeckem patří k regionům, kde se její dopady projevují nejvíce. Zdůraznil, že na důsledky krize ČSSD upozorňovala už loni, kdy ještě vláda Mirka Topolánka (ODS) tvrdila, že krize se České republiky nedotkne a že se jedná o "výmysl západu."

Sociální demokracie připravila materiál o 47 opatřeních boje proti krizi. Paroubek je přesvědčen, že při jejich přijímání je nutný politický konsensus, kterého se daří dosáhnout až po pádu Topolánkovy vlády. Podle Paroubka jsou v současné situaci důležité intervence státu, k nimž přistupují země ve všech částech světa. Upozornil například, že i české ekonomice pomohlo šrotovné zavedené v Německu, Rakousku a na Slovensku s tím, že ho chce také podpořit. Sledoval jeho dopady na Slovensku, kdy se vyřadilo z provozu na 20 tisíc starých aut, v podstatě vraků. V České republice by podle něj mohlo jít o 20 až 40 tisíc vozů. Paroubek dále uvedl, že neexistuje žádný optimistický scénář, kdy se svět dostane z krize, a otázkou je, zda následné oživování ekonomiky nebude provázet inflace.

ČSSD navrhuje výrazné fiskální pobídky minimálně v letech 2010 až 2011 ve výši 1 až 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Podpora nemůže vycházet jen od státu, zapojit se musí také kraje a jednotlivé obce. Ve chvíli, kdy firmám chybí zakázky a lidem práce, podle Paroubka musí zasáhnout veřejný sektor. Protože veřejným financím hrozí deficit ve výši až pěti procent hrubého domácího produktu, navrhuje omezit některé zbytné investice například v sektoru ministerstva obrany a přistoupit k výrazným úsporám ve veřejném sektoru. Sociální demokrati chtějí zrychlit čerpání evropských finančních prostředků, z 869 miliard Česká republika využila teprve sedm miliard. Nezbytná je podle Paroubka podpora státních ekonomických institucí jako například České exportní banky.

Paroubek varoval před další vlnou propouštění, Podle něj nyní začnou firmy zjišťovat, že nedostatek zakázek je dlouhodobým jevem a budou opět redukovat stavy zaměstnanců. Prozatím je velký rozdíl mezi poklesem průmyslové výroba a nárůstem poštu nezaměstnaných, rozevřené nůžky se ale začnou podle Paroubka svírat a nezaměstnaných bude dále přibývat. Proto chtějí sociální demokraté zavést opatření, která udrží zaměstnanost. Chtějí eliminovat lichvu, vytvořit systém podpory splácení hypoték pro střední třídu ve chvílích potíží, pomáhat nezaměstnaným a bojovat se sociálním vyloučením chudých lidí. Aby se dařilo získávat fiskální stabilitu, není podle něj vůbec možné uvažovat o snížení daní, naopak je třeba více zdanit lidi bohaté. Paroubek uvedl přiklad hokejisty Jiřího Šlégra, který v Kanadě údajně zdaňoval svůj příjem 50 až 55 procenty.

ČSSD chce dále udělat vše proto, aby se co nejdříve podařilo v České republice zavést euro. Podle Paroubka promeškala Topolánkova vláda vhodný termín. Přitom výkyvy kurzu koruny firmám působily a působí potíže. Euro by mělo v Česku začít podle Paroubka platit v roce 2014 až 2015.

Primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) na tiskové konferenci potvrdil, že krize zasahuje regiony různě a dokumentoval to nárůstem nezaměstnanosti, která v Praze stoupá sotva o procenta, kdežto v Ostravě už vyrostla z osmi na 12 procent. Kajnar také připomněl, že v roce 2002 byla na Ostravsku nezaměstnanost 19 procent a snížit se ji podařilo díky realizaci sociálnědemokratického programu podpory zahraničních investorů. Uvedl, že krize přerušila další etapu rozvoje regionu, který přešel od podpory výstavby montoven k posilování vysokého školství a průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Ten podle Kajnara není tak náchylný výkyvům ekonomiky. Kajnar uvedl, že za důležitý i v současné době považuje vznik lékařské fakulty v Ostravě. Paroubek k tomu dodal, že její založení má podporu celé sociální demokracie.

Související

Miloš Zeman

Zeman na protivládní demonstraci v Praze. Zmínil ho i Paroubek

Tisíce lidí dorazily na sobotní protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze a vyslechly si i exprezidenta Miloše Zemana. Jeho hlas zazněl, ačkoliv bývalý prezident je momentálně hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Motol. Zemana zmínil i jeden z řečníků, konkrétně bývalý premiér Jiří Paroubek. 
Jiří Paroubek

Jiří Paroubek byl zvolen předsedou nové ČSSD

Předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, která používá značku dřívějších sociálních demokratů ČSSD, se dnes stal někdejší premiér a předseda bývalé ČSSD, nyní známé jako SOCDEM, Jiří Paroubek. Zvolili ho delegáti mimořádného stranického sjezdu v Praze.

Více souvisejících

Jiří Paroubek

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy