Nečasův kabinet zasedne, posoudí sjednocení sazeb DPH

Praha - Novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), která přinese zdražení potravin, léků, dětských plen, tiskovin i dopravy, projedná na svém středečním zasedání kabinet Petra Nečase (ODS). Změny příslušného zákona mají zajistit peníze na financování důchodové reformy.

Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadajícího na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.

Daňové změny kalkulují také s přerozdělením peněz vybraných na DPH mezi stát, obce a kraje. Zatímco počínaje rokem 2012 se má poměr vychýlit mírně ve státní prospěch, podíl pro samosprávy se sníží.

Kraje si z koláče vybrané DPH mají místo letošního 8,92 procenta ukousnout jen 8,29 procenta, u obcí je propad výraznější - z 21,4 procenta na necelých 20 procent. Protože mají ale celkové příjmy z DPH vzrůst, obce i kraje si celkově zřejmě polepší. Pro obecní rozpočty by zvýšení daně mělo znamenat přínos ve výši 4,5 miliardy, pro kraje zhruba dvě miliardy korun.

Zvyšování daní plánuje vláda vybraným skupinám obyvatel, zejména rodinám s dětmi, částečně kompenzovat. Nárok na daňové zvýhodnění rodiči na vyživované dítě v jeho domácnosti se mu zvýší 11 604 korun o 1800 korun za rok, tedy o 150 korun měsíčně. Strop pro související daňový bonus má vzrůst o 8100 korun z 52 200 na 60 300 korun.

Zatímco sbližování sazeb DPH má příští rok státu přinést podle odhadu ministerstva financí ročně 21,3 miliardy korun, o rok později to už bude 22,5 miliardy korun navíc. Kompenzace pro fyzické osoby budou naopak rozpočtovou ztrátou ve výši 3,4 miliardy korun ročně.

Na programu středečního jednání je i návrh zákona o pedagogických pracovnících z dílny sociálnědemokratických poslanců. Vláda jeho projednávání na svém minulém zasedání přerušila.

Materiál si klade za cíl, aby absolventi učitelství pro první stupeň základní školy mohli učit na druhém stupni základní školy a opačně.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo školství vyjádřilo v rámci připomínkového řízení zásadní nesouhlas, je pravděpodobné, že vláda předlohu neschválí. Rezort školství argumentuje tím, že vysokoškolská příprava obou skupin pedagogů se významně liší a pro výuku na jiném stupni základní školy, než pro který se pedagog vzdělával, by bylo nezbytné rozšiřující studium.

Ministři se budou rovněž zabývat návrhem ministerstva spravedlnosti, který řeší problematiku pozastavených stavebních projektů, věznice v Rapoticích a nového justičního areálu v Ústí nad Labem.

V souvislosti s výstavbou věznice s ostrahou v Rapoticích navrhuje ministerstvo spravedlnosti projekt zcela ukončit. V případě výstavby a provozu justičního areálu v Ústí nad Labem se podle návrhu jeví jako nejpravděpodobnější varianta jeho pokračování, avšak s jistými úpravami.

Nečasův kabinet bude rovněž informován o analýze poptávky měst, obcí a regionů po spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách. Materiál uvádí, že vládní agentura začne od července působit v dalších deseti lokalitách. Analýza popisuje i současné trendy a efekty v problematice sociálního vyloučení Romů v Česku a přináší informace o konkrétních výsledcích v pilotních projektech.

Související

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

Více souvisejících

Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy