Přímá volba prezidenta prošla vládou

Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů můžou do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů. Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let. "Nesouhlasíme s prvkem trestněprávní odpovědnosti, to má opravdu minimum zemí. Rozšiřujeme ale ústavní odpovědnost hlavy státu, kdy by byl prezident do budoucna odpovědný za hrubé porušení ústavního pořádku," uvedl ministra spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Možnost odvolat prezidenta by získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku". "Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu," uvádějí předkladatelé a připojují: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt." Původní návrh expertů počítal s tím, že by na podání návrhu stačila nadpoloviční většina hlasů, vláda to ale přehodnotila. "Jsme přesvědčeni, že tento nástroj by neměl být zneužíván k běžnému politickému boji, mělo by jít skutečně o výjimečnou situaci, proto vláda doplnila, že komory mohou podat návrh, pokud se v nich najde ústavní většina k jeho podání," uvedl Pospíšil. Senátoři by pro svůj krok museli získat ústavní většinu také v Poslanecké sněmovně. Když by se poslanci vzepřeli a do tří měsíců od podání senátní žádosti takovému kroku nevyhověli, návrh na odvolání prezidenta se zneplatní. "Uvědomujeme si, že přímo zvolený prezident získává velmi silný mandát, který je třeba účinně kontrolovat, proto jsme se rozhodli zpřesnit zásadní důvody k jeho odvolání," okomentoval změnu ústavy Radek John (VV). "Netroufám si odhadnout, jaké jsou teď šance, že úprava sněmovnou projde," řekl agentuře Mediafax ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Koalici se podle něj podařilo se sociálními demokraty dohodnout na principech volebního mechanismu. "Podpora ČSSD ale závisí na tom, jestli dojde ke změně pravomocí prezidenta," dodal Pospíšil. Sociální demokraté podle ministra spravedlnosti trvají na tom, aby se na volbě členů bankovní rady České národní banky (ČNB) podílel kromě prezidenta také Senát. Obdobný model už funguje při volbě ústavních soudců. Výsledek bude podle Pospíšila záviset na vyjednávání premiéra Nečase s opozicí ve chvíli, kdy se změna dostane k poslancům. Ministr spravedlnosti ale změnu požadovanou ČSSD nepodporuje. "Nevidíme pro to důvod. Tady nedošlo k žádným excesům. Ústava by se neměla měnit jen kvůli tomu, aby nedocházelo k nějakým excesům," řekl Mediafaxu. Podle VV patří mezi otevřené otázky k dalšímu jednání politická a trestněprávní odpovědnost prezidenta republiky, úpravy rozsahu jeho pravomocí (kromě jmenování členů bankovní rady ČNB i jmenování vedení Nejvyššího správního soudu) a také prodloužení mandátu hlavy státu z pěti na šest let. Tyto otázky se budou podle strany zpřesňovat při projednávání ve sněmovně. Úprava řeší i situace, kdyby mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přestal kandidát splňovat podmínky volitelnosti. V takovém případě za něj nastoupí další člověk v řadě podle výsledků prvního kola. Druhé kolo se uskuteční i ve chvíli, když by v něm být jediný kandidát. Když by ve druhém kole získali nejvyšší počet hlasů aspoň dva kandidáti, začne celý proces nanovo. Další volby by byly vyhlášené do deseti dnů. Volba prezident má proběhnout v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta a nejpozději 90 dní před jejím konáním ji podle návrhu vyhlásí předseda Senátu. "Důvodem je, že Senát je Ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Senát je tak více stabilizujícím činitelem," vysvětlují zákonodárci. Náklady na přímou volbu by se měly pohybovat mezi půlmiliardou korun v případě, že by byla hlava státu zvolená už v prvním kole, a 750 miliony korun v kole druhém. K částce se navíc mají přičíst náklady spojené s možností korespondenčního hlasování. Změna Ústavy by podle návrhu měla začít účinkovat, až na výjimku, od 1. září 2012. "Je zjevné, že ta část, která upravuje odpovědnost prezidenta, by se měla týkat ale až nově zvoleného prezidenta," zmínil Pospíšil a dodal: "Vláda doplnila nové ustanovení, které říká, že ta část, která se týká odpovědnosti prezidenta, bude účinná až od 7. března 2013." Právě ten den končí mandát stávající hlavy státy, Václava Klause. Politici se snažili změnit Ústavu a umožnit přímou volbu prezidenta opakovaně, dosud se ale na společném postupu nikdy nedokázali domluvit. Koalice ODS, TOP 09 a VV potřebuje po vládním souhlasu získat podporu také ve sněmovně, kde jí k nutné ústavní většině chybí pět hlasů.