Praha - Poslanci v pátek projednali změnu Ústavy České republiky, která má rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i související úpravu zákona. Věnovali se také několika energetickým novelám, do závěrečného čtení pustili například normu, která počítá se zavedením nových jaderných poplatků.
Změnu Ústavy ČR, kterou v pátek poslanci odsouhlasili, má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) umožnit zkoumání hospodaření s majetkem obcí, krajů i právnických osob veřejnoprávní povahy. Norma prošla do druhého čtení s podporou koaličních stran i opozice.Zatímco současná působnost NKÚ je základním zákonem omezena na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, nově má úřad získat další kompetence. Mezi nimi je kontrola hospodaření s majetkem územních samosprávných celků i právnických osob veřejnoprávní povahy a u krajů a obcí také zkoumání příjmů a výdajů jejich rozpočtů z hlediska souladu se zákonem.Spolu se změnou ústavy poslanci pustili do dalšího čtení také úpravu příslušného zákona, který ústavu v částech věnujících se NKÚ doplňuje. "Jedná se o změnu na úrovni zákona, kam se promítá změna ústavního pořádku," vysvětlil v pátek ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). "V zásadě se jedná o přeformulování úvodních ustanovení podle toho, jak jsme změnili ústavu," dodal ministr. Podle výčtu, který ministerstvo do zákona začlenilo, by pod kontrolu úřadu měly nově spadat například zdravotní pojišťovny, příspěvkové organizace, Česká televize nebo Český rozhlas.Do druhého čtení na pátečním jednání prošel také zákon, který počítá s tím, že součástí spotřebitelských smluv zřejmě nebude rozhodčí doložka. Norma z dílny ministerstva spravedlnosti má lépe chránit spotřebitele. "Jedná se o novelu, která má v úmyslu reagovat na praktické problémy, které v rozhodčím řízení vznikají. Naším cílem je zpřesnit pravidla tak, aby bylo zachováno rozhodčí řízení jako takové, ale aby nebylo zneužíváno," vysvětlil smysl novely ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Dodal, že novela nezužuje působnost rozhodčího řízení, nýbrž mění jeho pravidla. Podle předlohy například budou muset adepti na rozhodce splnit přísné podmínky, jako že nesmí mít problémy se zákonem, musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo a musí být zapsaní v seznamu rozhodců ministerstva spravedlnosti.Do dalšího kola projednávání se dostala novela předložená ministerstvem průmyslu a obchodu o podporovaných zdrojích energie. Na základě té někteří výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů (EOZ) nezískají na dotacích ani korunu. Předloha, jejíž schválení si žádá EU, dále stanovuje právní závaznost Národního akčního plánu ČR pro EOZ. V něm Česká republika slíbila Evropské unii, že v roce 2020 se bude v zemi spotřebovávat 13 procent energie z obnovitelných zdrojů a ve všech druzích dopravy bude podíl této energie desetiprocentní. Zákon má v návaznosti na dílčí cíle Národního akčního plánu umožnit, aby se například zdroje elektřiny ze slunce, větru nebo biomasy za určitých podmínek finanční podpory vůbec nedočkaly. Ustanovení se týká nových zájemců o připojení svých elektráren do sítě.Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla z rozhodnutí zákonodárců také novelu atomového zákona. Ta bude v praxi znamenat, že ČEZ a další provozovatelé jaderných zařízení v Česku zaplatí od příštího roku nové poplatky v řádech desítek milionů korun. "Jedná se o transpozici evropské směrnice, která stanovuje rámec společenství pro jadernou bezpečnost. Směrnice vyžaduje splnění několika náležitostí, stanovení několika podmínek, které doposud v právních systémech neplatí," uvedl v pátek ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Z novely například vyplývá, že od 1. ledna 2012 zájemce o výstavbu jaderného reaktoru v Česku zaplatí částku ve výši 120 milionů korun za vydání povolení k výstavbě, 45 milionů za povolení provozu a dalších 18 milionů jako poplatek za umístění.Do finální fáze legislativního procesu ve sněmovně se posouvá i novela, která zavádí finanční kompenzace pro vybraná města. Obce, na jejichž katastrálním území by se mělo v budoucnu budovat úložiště jaderného odpadu, totiž díky této změně zákona zřejmě od státu budou moci dostávat kompenzace ještě předtím, než úložiště vznikne. Obce, na jejichž území se v současnosti úložiště nachází, už od státu kompenzace čerpají. Ministerstvo chce tuto možnost otevřít i pro obce, na jejichž území byl teprve zahájen průzkum. Výši dotace má svým nařízením stanovit vláda a vyplácela by se z takzvaného jaderného účtu. Celkem má podle propočtů ministerstva na tyto dotace připadnout až 30 milionů korun ročně.Poslanci se věnovali také dalšímu energetickému zákonu. Novela, která prošla do třetího čtení má uspořit energii, snížit dopady na životní prostředí a zlepšit orientaci spotřebitele ve zboží, které je závislé na energetické spotřebě. Novela zákona o hospodaření energií připravuje v souladu s evropskou směrnicí nová pravidla pro energetické štítky na výrobcích a zavádí novinku v podpoře tzv. ekodesignu, tedy ekologického návrhu a výroby produktu. Zboží, které takto nastavená pravidla splní, ponese označení CE.Druhým čtením bez větších problémů prošel také návrh novely zákona o informačních systémech veřejné správy, který rozšiřuje síť kontaktních míst, tzv. CzechPointů, i na bankovní instituce. Podle návrhu by banky měly mít stejné pravomoci k poskytování služeb jako veřejnoprávní subjekty. Podle novely by možnost vykonávat služby kontaktních míst veřejné správy měly kromě úřadů a pošt i soukromoprávní subjekty.Poslanci v pátek poslali do třetího čtení také novelu zákona, podle které bude ministerstvo obrany moci nakupovat vojenský materiál ze zahraničí bez prostředníků. Návrh by měl podle vlády státní pokladně ušetřit miliardy korun a panuje nad ním shoda napříč parlamentními stranami. Předloha má podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) usnadnit transfer vojenského materiálu v rámci Evropské unie, zvýšit konkurenceschopnost a snížit zbytečnou administrativu podnikatelů o více než 23 procent. Evropská unie si žádá rychlé schválení této novely - lhůta pro transpozici uplyne už v červnu.Zákonodárci odsouhlasili také další novelu týkající se armádních nákupů.Poslanci se dnes shodli také na seznamu navržených kandidátů na udělení státních vyznamenání, který Poslanecká sněmovna předá prezidentovi. Ten čítá dohromady 31 osobností. Dvěma hrdinům in memoriam a jednomu válečnému veteránovi z druhé světové války chtějí poslanci udělit Řád Bílého lva.
Související
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
Aktuálně se děje
včera
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
včera
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
včera
Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4
včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Zemětřesení, které nebylo. Experti objasnili údajné silné otřesy v Česku
včera
Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu
včera
Princ Harry je v Británii a dočká se i nejbližších. Meghan má s dětmi přiletět
včera
Miliony jsou neznámo kde. Manželé z Rychnovska opakovaně naletěli podvodníkům
včera
Trumpovi může jít o život. Íránci ho chtějí zlikvidovat, domnívá se Izrael
včera
Extrémně teplé počasí setrvá na západě. Meteorologové vysvětlili příčinu
včera
Labouristům stačil den a už je téměř jasno. Burnham má namířeno do Downing Street
včera
Írán nekontroluje Hormuz, zní z USA. Nezávislá zjištění ale potvrzují komplikace
včera
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
včera
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
včera
Tragédie ve Španělsku. Požár nepřežilo 12 lidí, někteří nestihli utéct z aut
včera
Hasiči lokalizovali požár částečně zřícené budovy ve Zlíně
včera
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
9. července 2026 21:13
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
9. července 2026 21:03
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
9. července 2026 19:51
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně.
Zdroj: Libor Novák