Klaus stojí za druhým pilířem důchodového pojištění, Sobotka ho nepřesvědčil o opaku

"Diskutovali jsme o našich výhradách, které máme k důchodové reformě. Tou hlavní výhradou sociální demokracie je odpor proti tomu, aby vznikal v rámci penzijního systému druhý pilíř na základě opt-outu, tedy částečné privatizace průběžného důchodového systému," uvedl Sobotka po setkání na Pražském hradě, ke kterému dal podnět sám Klaus. "Informoval jsem pana prezidenta, že ČSSD analyzuje možnost, jak se s vládní důchodovou reformou vypořádat v situaci, kdybychom vyhráli volby do Poslanecké sněmovny," zmínil předseda ČSSD a dodal: "Vedeme v sociální demokracii vnitřní debatu o tom, jestli bude možné druhý pilíř úplně zrušit nebo zda bude možné ho parametricky upravit."

"Ne na všechny otázky, které jsme dnes diskutovali, jsme měli s panem prezidentem stejný názor," řekl Sobotka, aby přiznal: "V tomto konkrétním aspektu pan prezident vyjádřil poněkud jiný názor. Pan prezident by uvítal, kdyby v rámci rozhodování vlády a postojů opozice existovala jistá míra kontinuity."

Podle Sobotky ale dál platí, že vládní koalice nepodnikla vůbec nic pro to, aby se ČSSD mohla na nějaké smysluplné reformě podílet. "Nebyla žádná komunikace mezi vládou a opozicí. V takovéto situaci lze logicky předpokládat, že sociální demokraté nebudou respektovat iracionální, nesmyslné nebo nespravedlivé prvky, které ve vládních reformách jsou," uvedl předseda ČSSD.

Vláda a po ní v prvním čtení i Poslanecká sněmovna už odsouhlasily, že lidé mají získat možnost vyvádět si část peněz ze sociálního pojištění do soukromých fondů od roku 2013. Do dobrovolného systému bude moci vstoupit každý do 35 let, na začátku dokonce kdokoli z pracujících, kdo ještě nedostává důchod. Podmínkou je, aby si lidé přidali ke třem procentním bodům odvodů další dva body navíc ze svého.

"Vedli jsme diskusi o přípravě rozpočtu. ČSSD odmítá, a taky jsem o tom pana prezidenta zpravil, aby vláda řešila rozpočtový problém tím, že bude neustále zvyšovat nepřímé daně a sjednocovat sazbu DPH na 19 procentech," přiblížil další agendu Sobotka, aby dodal: "Neustálé zvyšování nepřímých daní podlamuje spotřebu domácností a poškozuje hospodářský růst."

Návrh, aby byla DPH až na léky, knihy a noviny už od příštího roku jednotně na 19 procentech, bude mít ve středu na stole vláda. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si od toho slibuje, že schodek státního rozpočtu pro příští rok bude místo plánovaných 105 jen 95 miliard korun a navíc se mu podaří eliminovat schodek na důchodovém účtu. Státu se už teď daří na důchody vybírat méně peněz, než kolik jich vyplatí. Zvýšení DPH ale zatím odmítají vládní Věci veřejné.

Tématem jednání lídra strany, která má většinu v Senátu, s prezidentem, byla také výjimka z Lisabonské smlouvy pro Českou republiku.

"Platí, že jsem pana prezidenta informoval o našich výhradách, které k tomuto dodatku máme," řekl na dotaz agentury Mediafax Sobotka a připojil: "Sociální demokracie požaduje, a je to náš trvalý požadavek, aby se samostatně hlasovalo o přístupové smlouvě Chorvatska a samostatně o protokolu ČR k Lisabonské smlouvě."

Předseda ČSSD připomněl, že ratifikační proces, který se bude týkat českého protokolu k Lisabonské smlouvě, bude zahájený pravděpodobně až na jaře příštího roku. Podle něj je tedy na diskusi ještě dost času.

Sobotka se vyvaroval toho, aby řekl, že oranžový Senát výjimku, na jejímž základě prezident po dlouhém váhání Lisabonskou smlouvu nakonec podepsal, neschválí. "ČSSD má výhrady k české výjimce, nebyla ratifikována v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Jako sociální demokraté analyzujeme veškeré právní aspekty tohoto dodatku," zmínil předseda ČSSD.

Sociální demokraté by podle jeho slov byli ale neradi, kdyby protokol jakýmkoli způsobem omezil dostupnost sociálních práv a jejich vymahatelnost, které garantuje Listina základních práv EU pro naše občany. "O tomto aspektu jsem pana prezidenta informoval," uzavřel Sobotka.

Vtělení výjimky pro ČR z Listiny základních práv EU do Lisabonské smlouvy mělo být spojené s hlasováním o přijetí Chorvatska do unie. Tuto cestu prosazuje i Nečasova vláda a potvrdila červnová evropská rada.

Českou výjimku musí schválit národní parlamenty všech 27 členských států EU. Brusel počítá s tím, že příslušné smlouvy s Chorvatskem budou podepsané v době polského předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku. Chorvatsko by se mělo stát 28. členem EU od 1. července 2013.