"Dohoda" tripartity: Minimální mzda bude nejvýš 8500 korun

Praha - Vláda se v úterý shodla se zaměstnavateli a odbory, že minimální mzda pro příští rok stoupne na 8400 až 8500 korun. Odboráři původně požadovali nárůst z 8000 na 9200 korun, nakonec se spokojili s příslibem, že příští rok se bude jednat o dalším zvýšení.

"Oznámil jsem našim partnerům, že na základě odborných argumentů a stanovisek navrhnu vládě zvýšení minimální mzdy ve dvou variantách, na 8400 a na 8500 korun měsíčně. Považuji to za přiměřené," uvedl po jednání tripartity ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), který dodal: "Přislíbil jsem, že po vyhodnocení dopadů této změny se k otázce minimální mzdy v prvním pololetí příštího roku vrátíme."

"Naše stanovisko k růstu minimální mzdy bylo v závislosti na jednotlivých odvětvích od 0 do 500 korun," konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil k tématu připojil: "Přišli jsme s jiným návrhem, vycházeli jsme z růstu životních nákladů v uplynulých letech. Aby se věc rozdělila do dvou kroků a v příštím roce se vyhodnotila, byl i náš kompromisní návrh." Podle ministra Drábka ale není možné srovnávat růst minimální mzdy a životních nákladů.

"Navrhnu vládě, aby stanovila stejnou výši minimální mzdy tak, aby nebyla rozdílná pro mladistvé a nezkušené. Minimální mzda je určená pro nekvalifikovanou práci a není vhodné, aby byla snižována v závislosti na věku," zmínil šéf rezortu práce a sociálních věcí, aby dodal: "Jiný názor mám u osob zdravotně postižených. Sjednocení jejich mzdového minima by mohlo ztížit jejich postavení na trhu práce. Tady ale povedu důkladnou debatu s organizacemi zdravotně postižených."

Dopad zvýšené minimální mzdy o 400 až 500 korun měsíčně na státní rozpočet je podle ministra Drábka velmi těžko vyčíslitelný. "Minimální mzdou je podle našich analýz odměňováno jedno až tři procenta zaměstnanců," doplnil.

Zvýšení mzdového minima maximálně na 8500 korun podporovali před jednáním tripartity zaměstnavatelé, odbory chtěly nárůst výraznější - o 15 procent na 9200 korun.

Minimální mzda se neměnila pět let a ještě letos je na úrovni 8000 korun.

Tripartita jednala na Úřadě vlády od 9 hodin, většinu dopoledne věnovala otázce daňových změn, nad kterými se - především kvůli odborům - nedohodla.

Související

Josef Středula

Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod

Odboráři předčasně opustili pondělní jednání tripartity, informovala ČT s odkazem na předsedu ČMKOS Josefa Středulu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů řešili například aktuální situaci v zemědělství, ukotvení duálního systému vzdělávání do školského systému či vytvoření seznamu zemí, jejichž občané nebudou potřebovat k práci v Česku zvláštní povolení.

Více souvisejících

tripartita

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 8 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy