Nečasův kabinet projedná zákon o úřednících státní správy

Překládaný materiál je obdobou tzv. služebního zákona, jehož účinnost se dlouhou dobu odkládá a nyní je stanovena na 1. ledna roku 2012. Dalším problémem je nepřipravenost samosprávy na zavedení služebního zákona a finanční náročnost. Účinnost služebního zákona by znamenala zatížení rozpočtu v řádu šesti miliard korun ročně. Předkladatelé ale upozorňují, že navržená předloha nenahrazuje služební zákon.

Předkládaná norma chce sjednotit systém vzdělávání úředníků veřejné správy, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a sjednotit právní úpravu úředníků veřejné správy.

Návrh rovněž specifikuje požadavky na jmenování ředitelů úřadů, upřesňuje pracovně-právní poměry úředníků, charakterizuje proces výběrových řízení, určuje systemizaci veřejné správy a v neposlední řadě nastavuje pravidla pro vzdělávání státních úředníků. Novým prvkem ve vzdělávání zaměstnanců státní správy bude kreditní systém.

Zásadní novinkou, se kterou autoři v návrhu počítají, je etický kodex úředníka veřejné správy. Ten by se stal právně závazným pro všechny dotčené zaměstnance. Stejně tak jako povinné pracovní hodnocení úředníků.

Dalším bodem, kterým se členové vládního kabinetu budou zabývat je i návrh zákona o Národním parku Šumava, který předkládá zastupitelstvo Plzeňského kraje. Normu, která umožňuje kácet stromy napadené kůrovcem i v místech, kde to doposud nebylo možné, pravděpodobně koaliční kabinet nepodpoří.

Krajský návrh zákona řeší kromě aktuální kůrovcové kalamity také budoucí rozvoj Šumavy. Kromě zásahů proti kůrovci v lokalitách, ve kterých to v současnosti není možné, počítá například s tím, že ve druhé a třetí zóně parku budou vysazeny do smrkových monokultur jedle a listnáče.

Péči o šumavské lesy a jejich revitalizaci by navíc podle návrhu zákona měla za úkol nová obecně prospěšná společnost. Jejím zřizovatelem by byl národní park. Ve vedení této neziskové společnosti by byli zástupci národního parku, ministerstev životního prostředí a zemědělství, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a šumavských obcí.

Předkladatelé si od založení obecně prospěšné společnosti slibují, že sníží počty neuvážených rozhodnutí, které mají bezprostřední dopad na park. Zároveň by měla společnost zaměstnávat zejména lidi žijící na Šumavě, která se potýká s nedostatečným počtem pracovních příležitostí.

Po téměř třech týdnech se na jednací stůl vrací i projednávání výjimky z Listiny základních práv Evropské unie, kterou si v roce 2009 při podpisu Lisabonské smlouvy vymínil prezident Václav Klaus.

Tzv. Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie zaručí přesný výklad ustanovení, jejichž význam není jednoznačný. Na základě výjimky nemohou být přezkoumávány vnitrostátní právní předpisy či situace mimo působnost unijního práva. Dokument dá také záruky, že ustanovení Listiny obsahující práva nebo zásady a zároveň odkazující na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, budou vůči Česku uplatňována pouze v té míře, v jaké jsou uvedená práva a zásady v jejím právním řádu skutečně zakotveny či uznávány.

Stejný protokol si vyjednaly i další dva členské státy Evropské unie, Polsko a Velká Británie.

Výjimka by neměla Čechy znevýhodňovat, tvrdí vláda. Podobný názor mají také právníci. Opak tvrdí odboráři a sociální demokracie. Výjimka podle jejich slov bude znamenat, že se český občan může stát v Evropě druhořadým, protože se na něj nebude vztahovat taková právní ochrana jako na příslušníky ostatních zemí.