Sněmovnou prošly zákony reformy zdravotnictví

Podle zákona o zdravotnické záchranné službě, který ve středu poslanci schválili, mohou lidé nově na sanitku čekat namísto současných patnácti až dvacet minut. Podle ministerstva zdravotnictví analýza dostupnosti zdravotnické záchranné služby provedená v roce 2008 prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.Poslanci nakonec z procesních důvodů nemohli k zákonu načíst obecně podporovaný pozměňovací návrh zajišťující zdravotnickým záchranářům odchodné, tedy takzvané výsluhy. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) se však osobně zaručil, že koalice v brzké době podá novelu, která výsluhy pro záchranáře ošetří. "Navrhujeme, aby se hlasovalo nyní bez pozměňovacího návrhu, který řeší výsluhy. Já se ale zavazuji, že výsluhy budou. Předložíme to ve zrychleném čtení," uvedl Heger.Zákon také upravuje práva a povinnosti záchranářů. Těm předloha umožní vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc. Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, zákon jim dovolí ji neposkytnout. Pomoc nemusí záchranáři poskytnout podle zákona ani v případě, že pro její zvládnutí nebyli vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky.Třetím čtením ve středu prošel také zákon, který stanovuje jasné podmínky pro lékařské výkony, jako jsou kastrace, změna pohlaví nebo asistovaná reprodukce. Umělé oplodnění se bude moci nově provádět pouze ženě do 49 let. Zákon se týká i darování krve nebo uznávání nemocí z povolání. Norma také omezuje umělé oplodňování. V původním znění zákona byla maximální hranice věku žen, které mohou lékaři uměle oplodnit, stanovena na 55 let. Sněmovna se však přiklonila k pozměňovacímu návrhu poslanců Pavla Antonína (ČSSD) a Jitky Chalánkové (TOP 09), kteří tuto hranici snížili na 49 let. "Dítě má právo na maminku, nikoliv na babičku," vysvětlili poslanci.Třetím zákonem, který v budoucnu změní tvář českého zdravotnictví, je novela zákona o zdravotních službách. Norma z dílny ministerstva zdravotnictví nahrazuje zákon o zdraví lidu z 60. let minulého století, přináší například novinky v právech pacientů a je součástí vládní reformy zdravotnictví. "Zavedením zdravotních služeb dochází k přesnější specifikaci zdravotnických subjektů působících ve zdravotnictví," připojil ministr zdravotnictví a doplnil, že pacient by měl být vnímaný jako rovnoprávný partner.Další novinkou v zákoně je podle Hegera vznik Národního zdravotnického informačního systému, který má shromažďovat informace o zdravotním stavu obyvatel na území ČR. Novela zákona je jednou z částí zdravotní reformy, kterou připravila vláda Petra Nečase, a navazuje na zákon o veřejném zdraví z roku 1966. Ten označil ministr zdravotnictví jako na svoji dobu velmi moderní. Jeho nahrazení bylo ale po 45 letech kvůli vývoji společnosti směrem k vyšším právům pacientů i celého zdravotnického systému podle něj nezbytné.Na programu středečního jednání sněmovny byly také zákony sociální nebo důchodové reformy. K hlasování o těchto normách se však poslanci nedostali, jednací řád totiž neumožňuje schvalovat zákony ve třetím čtení po 14. hodině. Koalice sice navrhovala umožnit hlasování i ve středu odpoledne, což však vetovaly poslanecké kluby ČSSD a KSČM. Zákonodárci se tak budou muset sejít znovu v pátek.O všech zákonech, které ve středu poslanci odsouhlasili ve třetím čtení, bude následovně jednat Senát.