Nástroj na chronické neplatiče. Výbor podpořil novelu zákona o hmotné nouzi

"Cílem je odstranit nerovnosti při vymáhání pohledávek. Nyní v podstatě neexistuje právní nástroj, jak vymáhat dluhy u pobíratelů dávek v hmotné nouzi," vysvětlila novelu poslankyně Řápková.

Novela umožňuje uzavřít dohodu o srážkách. "Pokud dohoda učiněna nebude, nastává výkon rozhodnutí tak, aby bylo zajištěno existenční minimum. To by mělo být zachováno pro společně posuzované osoby," vysvětlila poslankyně.

K jejímu návrhu přiložila připomínky vláda. "Vláda navrhuje, aby bylo doplněno zachování existenčního minima pro společně posuzované osoby. K dohodě nesmí být nikdo nucen. Nebude- li chtít osoba v hmotné nouzi dohodu uzavřít, bude následovat výkon rozhodnutí," dodala Řápková.

Účinnost zákona navrhuje stanovit na patnáctý den po jeho vyhlášení. Právní úprava by se však měla týkat pouze dluhů, které vznikly po dni nabytí její účinnosti.

V současné době existují tři skupiny dávek v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, okamžitá mimořádná pomoc. Zákon se týká jen příspěvku na živobytí.

Dosud byly dávky, které jsou zařazené do systému pomoci v hmotné nouzi, prakticky nedotknutelné. Po novele zákona se může situace pro příjemce dávek výrazně změnit, příspěvek na živobytí má podléhat výkonu rozhodnutí kvůli prodlení s placením pokuty nebo místního poplatku. Dávka by se tak dostala na podobnou úroveň jako plat nebo náhrada mzdy.

Zcela bez peněz by ale dlužník, který pobírá příspěvek na živobytí, podle návrhu nezůstal. "Osoba, jejíž dávka bude takto postihnuta výkonem rozhodnutí, může získat podporu z dalších dávek pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) a dále například dávky ze systému státní sociální podpory," počítají autorky v důvodové zprávě.

"Vláda je v obecné rovině přesvědčená, že má-li být umožněn postih příspěvku na živobytí výkonem rozhodnutí, musí se jednat o výjimečné opatření v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiný způsob výkonu rozhodnutí nepovede ke sledovanému cíli," uvádí ve svém stanovisku kabinet Petra Nečase (ODS).

Existenční minimum činí v současné době 2020 korun. Životní minimum pro jednotlivce je 3126 korun, pro první dospělou osobu v domácnosti 2880 korun a pro další dospělé ještě o necelých 300 korun méně. U dětí se životní minimum pohybuje v rozmezí od 1600 do 2250 korun podle věku.

Nečasův kabinet navrhuje i další úpravy. Například takovou, že orgánem veřejné moci oprávněným uzavřít dohodu o srážkách by měl být pouze ten, který dávku zároveň vyplácí.

Návrh doporučí ústavně právní výbor sněmovně ke schválení.