Senát schválil trestní odpovědnost firem a státním zástupcům zvýšil mzdy

Horní komora schválila zákon, který zavádí trestní odpovědnost právnických osob. Změnu, která soudu dovoluje trestat i firmy, poslali senátoři k podepsání prezidentovi. Návrh umožní trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí a pro něž se porušování zákona stalo součástí podnikání, se tak už trestu nevyhnou.Zavedení trestní odpovědnosti umožní ukládat citelné sankce v případech, kdy porušování zákonů je běžným standardem při činnosti firmy, přičemž buď vůbec nelze zjistit konkrétní fyzickou osobu nesoucí trestní odpovědnost, nebo to sice možné je, nicméně firma ve svých nezákonných aktivitách pokračuje.Mezi trestné činy se díky předloze zařadí také sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletichy při zadání veřejné zakázky a pletichy při veřejné dražbě.Spokojeni museli být s výsledkem hlasování senátorů státní zástupci, kterým se meziročně zvedne platová základna o 4607 korun a bude odpovídat 90 procentům základu určujícího platy soudců.Státní zástupci měli pro letošní rok stanovenou platovou základnu fixně částkou 46 577 korun. Od 1. ledna příštího roku se má podle novely jejich mzda přiblížit na devět desetin platové základny soudců, která je pro roky 2012 až 2014 určená ve výši 56 849 korun, pro státní zástupce to bude znamenat základ mírně přes 51 tisíc korun.K vychýlení ve prospěch platů soudců došlo v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který na konci loňského září zrušil pro soudce úsporná opatření přijatá na toto období. Takovým postupem se ale platová základna státních zástupců v letech 2012 až 2014 dostala na úroveň 81,9 procenta platové základny soudců.Větší ochrany od státu se dočkají svědci vážných trestných činů. Senát schválil vládní návrh zákona o zvláštní ochraně, díky které mohou svědkové dostat novou identitu, krycí doklady i sociální zabezpečení.Dostatečný počet hlasů se našel ve středu v horní komoře na zvýšení poplatky za přijetí návrhu do katastru nemovitostí. A to z dosavadních pěti set na tisíc korun. Návrh má navíc odstranit komplikace, které se týkají obchodování s nemovitostmi a hypotečního úvěrování. Zároveň řeší problematiku účelových žalob za účelem zmaření plánované transakce.Výsledkem 13. schůze horní komory je i přijatá novela zákona o rejstříku trestů. Ta umožňuje, aby se provinění odsouzených Čechů v ostatních státech EU objevili i v českém rejstříku. Češi, které v budoucnu odsoudí soud některého z členských států, tak doma svůj trest nezatají.Zákonodárci navíc zpřísnili postihy pro znalce a tlumočníky. Těm mají nově hrozit pokuty nebo vyškrtnutí ze seznamu v případě, že neplnění povinností, které jim ukládá zákon. Možnost pokut má podle ministerstva spravedlnosti zvýšit úroveň posudků. Větší má být také státní dohled nad činností znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů.Pokutu by si znalci a tlumočníci mohli vysloužit například za to, že nevedou deník, ačkoliv je k tomu právní řád zavazuje. S trestem by měli počítat i ti experti, jimž úřady pozastaví výkon jejich znalecké či tlumočnické činnosti, a oni se i navzdory takovému rozhodnutí budou dál věnovat své práci. Beztrestné už nemá být ani vypracování nekvalitního posudku.Naopak vládní koalice narazila v Senátu s návrhem zrušit zákon o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních, který byl přijat v roce 2006. Předloha, která je podle vládní koalice nefunkční a nekoncepční, se tak vrací zpět do sněmovny.Předloha, kterou senátoři odmítli zrušit, předpokládala vznik sítě veřejných zdravotnických zařízení. Konkrétně jde o zařízení zřízená nebo založená státem, kraji a obcemi jako státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace krajů a obcí nebo obchodní společnosti. Takto vzniklou síť veřejných zdravotnických zařízení měla následně doplnit další.Senátoři rovněž odmítli novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje odebrat příspěvek na živobytí dlužníkům. Novela umožňuje uzavřít s dlužníkem dohodu o srážkách, což nebylo možné. V případě, že to dlužník dobrovolně neučiní, nastává výkon rozhodnutí a odebrání příspěvku na živobytí. Dlužníkovi pak zůstane existenční minimu