Poslance čeká náročný týden, jednání o rozpočtu a zákonech vrácených Senátem

Praha - Druhý týden 25. schůze sněmovny bude pro poslance zřejmě náročný. Jednání zahájí v úterý projednáváním zákonů vrácených Senátem – například zákoníkem práce, DPH a sociální reformou, ve středu bude schůze pokračovat prvním čtením státního rozpočtu, ve čtvrtek poslance čeká několik mimořádných schůzí.

"Je pravděpodobné, že schůze bude pokračovat i další týden. Jsme připraveni, že budeme každý den jednat do pozdních nočních hodin," řekl Mediafaxu předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Poslanci se v úterý mimořádně sejdou již v 11 hodin dopoledne. Na programu mají první čtení a zákony, které sněmovně vrátil Senát. Přes nesouhlas horní komory by tak mohla koalice prosadit například novelu zákona o zaměstnanosti, část zdravotnických reforem nebo i diskutovaný zákon o DPH. Ten v případě svého přijetí zdraží potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. "Novela navrhuje v souvislosti s penzijní reformou upravit parametry DPH ve dvou krocích," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.

Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.

Další normou, která neprošla horní komorou, je novela zákona o zaměstnanosti. Tou se realizuje první etapa vládní sociální reformy a upravuje definice nelegálního zaměstnávání. "Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit úpravu týkající se podpory práce zdravotně postižených, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak na chráněné pracovní dílny," řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k novele v Senátu. Návrh však mimo jiné počítá se zrušením chráněných pracovních dílen, což kritizuje opozice. Podle Drábka tím ale stát pouze omezí zneužívání státní podpory k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Sněmovna projedná také balíček 17 novel zákonů v sociální oblasti. Ten například ruší sociální příplatek, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit po dobu tří týdnů. Kdyby soubor novel letos zdárně neprošel celým legislativním procesem, stouply by v příštím roce výdaje rozpočtu o 11,2 miliardy korun a o 9,1 miliardy korun se sníží rozpočtové příjmy, varovala již dříve vláda.Sněmovna balík projednala již dvakrát, po prvním projednání ho však v březnu zrušil Ústavní soud. Tentokrát návrh vrací Senát."Předkládaný návrh je reakcí na nález Ústavního soudu a fakticky jde pouze o to, že se jím s účinností od 1. ledna 2012 nahradí rušený zákon po věcné stránce a bude tak zajištěna kontinuita právní úpravy," uvedl již dříve ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.Senát vrátil do sněmovny hlasy opoziční ČSSD také vládou navrhované změny ve stavebním spoření. Novela stanovuje maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle propočtů ministerstva financí ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun. Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun. Sněmovna se vrátí také k reformním zákonům z dílny ministerstva zdravotnictví. Poslanci tak projednají například novelu zákona o zdravotních službách, kterou ministerstvo zdravotnictví nahrazuje zákon o zdraví lidu z 60. let minulého. Legislativní změna si klade za cíl zejména rozšířit práva pacientů.Novela zákona je jednou z částí zdravotní reformy, kterou připravila vláda Petra Nečase (ODS) a navazuje na zákon o veřejném zdraví z roku 1966. Ten označil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jako na svoji dobu velmi moderní, jeho nahrazení bylo ale po 45 letech kvůli vývoji společnosti směrem k vyšším právům pacientů i celého zdravotnického systému podle něj nezbytné.Senát vrátil hlasováním také vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodlužuje dobu dojezdu sanitky. Senátoři se nesmířili s tím, že by se doba čekání lidí na záchranáře měla prodloužit namísto současných patnácti na dvacet minut.Ministerstvo zdravotnictví, které za změnou stojí, zdůvodňuje svůj návrh analýzou dostupnosti záchranné služby z roku 2008, která prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut by ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.Do sněmovny se na této schůzi vrací také vládní novela zákona o zdravotních službách. Ta stanovuje jasné podmínky pro lékařské výkony, jako jsou kastrace, změna pohlaví nebo asistovaná reprodukce. Senát novelu zamítl, nezamlouvalo se mu například, že by mohly umělé oplodnění prodělat i 49leté ženy. Zákon se také týká darování krve nebo uznávání nemocí z povolání. Senátoři odmítli také novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům odebrat příspěvek na živobytí a splácet z něj dlužné částky. I k té se tak budou chtít koaliční poslanci vrátit.Ve středu pak mají poslanci na programu nejdůležitější bod 25. schůze a celého roku vůbec - první čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2012. Podle něj by měl činit deficit hospodaření v příštím roce 105 miliard korun. Plánované příjmy rozpočtu mají být ve výši 1,085 bilionu korun a výdaje necelých 1,190 bilionu korun. Plánovaný schodek je o 30 miliard korun nižší než v roce 2011. Deficit veřejných rozpočtů by měl v příštím roce činit 3,5 procenta HDP.Oproti letošnímu roku dostane nejvíce peněz ministerstvo práce a sociálních věcí, ministr financí Miroslav Kalousek počítá s navýšením rozpočtu tohoto rezortu o více než 21 miliard korun. Z výdajů v celkové výši skoro 505 miliard korun (42,5 procenta celkového rozpočtu) se počítá se 373 miliardami korun na výplatu důchodů, což je o 18,3 miliardy korun více než letos. Polepší si i ministr školství Josef Dobeš (VV), který dostane o 10 miliard korun více oproti letošnímu roku.Ve čtvrtek svolala předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) na žádost poslanců ČSSD čtyři mimořádné schůze. První se bude zabývat návrhem na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností souvisejících s akvizičními procesy na ministerstvu obrany. Na druhé mimořádné schůzi si chtějí opoziční poslanci vyslechnout informaci ministra zemědělství k aktuálnímu stavu státního podniku Lesy ČR, na třetí schůzi pak chtějí slyšet informace premiéra, ministrů vnitra a financí o výhledu financování Hasičského záchranného sboru v letech 2012 až 2014.Na čtvrtou mimořádnou schůzi chtějí opoziční poslanci zařadit bod s názvem Informace ministra zdravotnictví o společnosti IZIP a projektu elektronických knížek pacientů. Všechny body se snažili sociální demokraté zařadit na program řádné 25. schůze, koaliční poslanci to však zamítli. Je pravděpodobné, že neschválí ani program čtyř mimořádných schůzí.

Na závěr týdne pak poslance čeká hlasování o třetích čteních zákonů. V pátek se tak s největší pravděpodobností dostanou například k novému občanskému zákoníku, novele zákona o jednotném inkasním místu či diskutovanému zákonu o veřejných zakázkách.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit

Poslanecká sněmovna v pátek v závěrečném hlasování schválila novelu stavebního zákona. Tato klíčová legislativní změna má podle ministerstva pro místní rozvoj za cíl zásadně zrychlit a zjednodušit povolovací procesy v Česku, omezit roztříštěnost řízení, zkrátit průtahy a posílit právní jistotu stavebníků, obcí i investorů. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 2 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 2 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 8 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války

Letošní červen se stal pro ukrajinské civilisty nejtragičtějším měsícem od dubna roku 2022. Podle úterní zprávy Organizace spojených národů za tím stojí především zintenzivňující se ruské útoky na města ležící daleko za samotnou frontovou linií. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy