Koalice prosadila zprůhlednění veřejných zakázek

Pro předlohu hlasovalo 101 poslanců, proti 36. Sociální demokraté se postavili proti návrhu, nelíbí se jim praxe předkládání pozměňovacích návrhů ministerstev pod jmény poslanců. Také nesouhlasí s hlasováním, když se při něm počítá i s následnou novelizací. "Celá ta praxe, že poslanci na sebe berou to, co jim ministerstva podstrčí, je vadná," uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) po hodinovém zasedání poslaneckého klubu.

"Můj pozměňovací návrh zvyšuje transparentnost subdodavatelů. Definujeme, kdo to subdodavatel je. Je to ten, kdo se podílí na standardní zakázce deseti procenty a na vyšší, významné zakázce pěti procenty," uvedla Andrýsová. "Pokud tyto podmínky splňuje, musí doložit svoji vlastnickou strukturu tak, jak ji v novele zákona o veřejných zakázkách dokládá samotný dodavatel. Musí dodat seznam vlastníků, kteří mají víc než deset procent základního kapitálu společnosti," připojila.

Tento pozměňovací návrh se nelíbil ČSSD, která požadovala úplné rozkrytí vlastníků firem. To původně chtěla i koaliční TOP 09, než ji zbytek pravicových poslanců přesvědčil, že další změny budou součástí novely zákona o obchodních korporacích. "Transparentnost veřejných zakázek je to, abychom se dobrali ke skutečným vlastníkům firem," podotknul Zaorálek s tím, že tuto podmínku splňují všechny státy civilizovaného světa.

Podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) problémy s veřejnými zakázkami vznikly spolu s pojmem právnická osoba a s institutem akcií. "Můžeme udělat maximum pro to, abychom prostor pro ohýbání zákona omezili," řekla během projednávání. "Dokud budou lidé lidmi, nikdy se nám nepodaří vymýtit korupci do sytosti," dodala.

Zákon bude následovat další novela, která přinese zpřísnění zakázek pro sektorové zadavatele. Ti v současné podobě zákona nebudou muset zveřejňovat smlouvy se subdodavateli. "Nenašli jsme nikde v Evropě příklad, kde by se i na sektorové zadavatele vztahovala povinnost zveřejňovat ceny a smlouvy s jejich subdodavateli," zdůvodnil agentuře Mediafax úpravu ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV). "Například při stavbě jaderné elektrárny by něco takového mohlo být kontraproduktivní," dodal Jankovský, který novelu zákona o veřejných zakázkách ve sněmovně předkládá.

Koalice schválila zákon o veřejných zakázkách v podobě, která u sektorových zadavatelů nepočítá ani s povinností rozkrývat své subdodavatele. "Bude ale uzavřená dohoda předsedů koaličních stran, že tuto povinnost dodatečně prosadí tak, aby se stihla zapracovat do zákona o veřejných zakázkách ještě předtím, než začne od 1. dubna příštího roku účinkovat," doplnil Jankovský.

Sektorovými zadavateli jsou především firmy z oblasti energetiky a teplárenství. "Vodu a kanalizaci jsme celou přesunuli do režimu veřejných zadavatelů. Podle našeho názoru to dělá velký objem a je to něco jiného než energetika. Domníváme se, že by tato část v režimu veřejných zadavatelů měla být," vysvětlil Jankovský.

Limit pro významnou zakázku pro regiony a všechna města bude ve výši 50 milionů korun, v celorepublikovém měřítku 300 milionů korun. Tyto zakázky bude vždy schvalovat u státu vláda, u samospráv zastupitelstvo.

Zadavatelé budou muset uveřejňovat smlouvy včetně změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření, skutečně zaplacenou cenu za veřejnou zakázku zveřejní zadavatel nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje jeden rok, uveřejní zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

Transparentnější budou muset být dodavatelé i subdodavatelé zakázek. Dodavatel bude muset dát zadavateli seznam subdodavatelů, kteří dostali za subdodávky nejméně 10 procent z celkové ceny nebo z ceny za rok, to v případě, že by plnění zakázky trvalo déle než rok. U významných veřejných zakázek zpřísnili poslanci tuto hranici na 5 procent.