BITVA o reformy trvala 80 hodin, skončila vítězstvím koalice

Praha - Boj o reformní zákony, které neprošly Senátem, trval ve sněmovně rekordních 80 hodin. Opozice do něj nasadila tři "obstrukční týmy", koalice však v neděli před půlnocí nakonec zvítězila, když prosadila všechny klíčové zákony týkající se důchodového systému, zdravotnictví, daní a sociální oblasti.

Už před začátkem úterního jednání sněmovny, na které koalice zařadila balík reformních zákonů vrácený Senátem, opozice avizovala, že využije všechny možnosti, jak přijetí norem zabránit.

"Asi nebude žádným velkým překvapením, že ČSSD chce udělat vše pro to, aby návrhy takzvaných reforem, které neprošly Senátem, neprošly ani znovu v Poslanecké sněmovně," uvedl před zahájením prvního jednacího dne dolní komory parlamentu šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Svému slovu dostáli poslanci ČSSD hned v úterý, kdy několik hodin načítali návrhy na změnu pořadu schůze. Protože sněmovna musí o každém předneseném návrhu hlasovat, k projednávání prvního z řady zákonů, které vrátil nebo zamítl Senát, se zákonodárci dostali až po dlouhých pěti hodinách.

S jednacím řádem Poslanecké sněmovny vytáhli do boje jako první poslanci za KSČM. Ti upozornili, že vedení sněmovny zařadilo nové body na pořad schůze jinak, než jak zákon ukládá, a poukázali na riziko napadení norem u Ústavního soudu. "Ústavní stížnost zvážíme, podle našeho názoru byl několikanásobně porušen jednací řád," řekl v úterý Mediafaxu předseda komunistů Vojtěch Filip.Po jejich připomínce se dokumentu chopili zástupci koalice a do nedělního večera "jako by ho nedali z ruky". Ještě před ukončením diskuse k zákonu o stavebním spoření si v rámci možností jednacího řádu odhlasovali zkrácení doby vystoupení poslanců na deset minut, jejich počet navíc omezili na dvě.

Přestože opozice proti tomuto rozhodnutí ostře vystoupila, propočty ukázaly, že v počtu 54 poslanců, z nichž každý k jednomu bodu smí hovořit dvakrát po deseti minutách, může jen sociální demokracie okupovat řečnický pult nepřetržitě 18 hodin, a to bez povolených přestávek a časově neomezených vystoupení předsedy poslaneckého klubu Bohuslava Sobotky a místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka.

Poslanecký klub sociální demokracie se následně rozdělil do tří neformálních "obstrukčních týmů" tak, aby jedna skupina poslanců mohla řečnit v jednacím sále a zbývající dvě si dopřávat odpočinek, dokud na ně nepřijde řada.

Zástupci koalice, kteří se před jednáním nechali slyšet, že "jsou v dobré kondici" a připraveni čelit mnohahodinovým proslovům opozice, si - tak, jak umožňuje jednací řád - odhlasovali jednání po 19. a 21. hodině i po půlnoci a ve sněmovně tak začal mnohahodinový jednací maraton. Ten přerušovaly pouze pauzy na jednání poslaneckých klubů či středeční projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Maximální možný čas k projednávání zákona o stavebním spoření vyčerpala sociální demokracie ve čtvrtek nad ránem, kdy bylo možné po dvoudenním jednání přistoupit k hlasování. Během přestávky na jednání klubu ale zástupci koalice zjistili, že se nemohou dopočítat kolegů a ve sněmovně nemají v půl čtvrté ráno 101 hlasů potřebných pro přehlasování stanoviska Senátu.

Čtvrteční dopoledne patřilo čtyřem mimořádným schůzím, o něž požádali sociální demokraté. Koalice však u žádné z nich nepodpořila program a už odpoledne se tak poslanci mohli vrátit k novele zákona o stavebním spoření, kterou odsouhlasili ve čtvrtek krátce před sedmou hodinou večer.

Poté se však ve sněmovně rozhořel spor, když koalice odhlasovala sloučení debaty ke všem zbývajícím 14 zákonům a zásadně tak omezila opozici čas na obstrukce. Po sloučení rozpravy se z možných několikatýdenních obstrukcí staly obstrukce, které mohly trvat nanejvýš několik dní. Opozice se s tím však nehodlala smířit, KSČM i ČSSD proto hrozily koaličním poslancům Ústavním soudem.

Páteční den odstartovali poslanci v rychlejším tempu než předchozí jednání. V rámci mimořádné schůze - tentokrát o ni požádali koaliční zástupci - podpořili za zhruba osm hodin dva klíčové zákony – o veřejných zakázkách a o jednotném inkasním místu, aby se navečer znovu vrátili k programu 25. schůze, a tedy zbývajícím normám vráceným Senátem.

Po čtyřech jednacích dnech, kdy se koalici za často emotivního jednání podařilo prosadit v prvním čtení návrh státního rozpočtu, odhlasovat zákon o veřejných zakázkách i přehlasovat Senát ve věci stavebního spoření, byly na poslancích patrné známky vyčerpání.

Spory o výklad jednacího řádu však sněmovnu paralyzovaly i nadále. Vyvrcholily kolem sobotního poledne, kdy sociální demokraté obdrželi stanovisko sněmovních právníků ke koaličnímu výkladu. "Ke sloučení v praxi dochází obvykle u bodů, které spolu logicky a obsahově souvisí, to je důvodem sloučení. Obvykle se tak děje na základě širšího konsenzu se snahou racionalizovat jednání sněmovny," stojí ve stanovisku legislativního odboru sněmovny.Pokud by došlo ke sloučení rozpravy u různých, nesouvisejících tisků a navzdory nesouhlasu některých poslaneckých klubů, jednalo by se o postup značně nezvyklý. Procedura přijímání zákonů by se tak zbytečně vystavila námitkám, a to včetně námitek Ústavního soudu, potvrdil dále legislativní odbor postoj sociální demokracie.I přes toto stanovisko však v sobotu i celou neděli pokračovala diskuse nad reformními zákony. Sociální demokraté dokázali hlasování odkládat až do nedělního večera.

K dlouho očekávanému hlasování o 14 vrácených zákonech se sněmovna dostala v neděli hodinu před půlnocí. Ještě předtím však předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura poděkoval za neúnavnou práci při vedení dolní komory parlamentu předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS) a místopředsedkyním Vlastě Parkanové (TOP 09) a Kateřině Klasnové (VV).

Samotné hlasování pak poslanci stihli překvapivě rychle. O osudu 14 zákonů se rozhodlo během půl hodiny, koalice ve všech případech přehlasovala Senát.

Normy, které v neděli opětovně schválili poslanci ODS, TOP 09 a VV, změní v příštích letech zásadně život občanů v České republice. Koalice schválila nejen daňovou, ale i penzijní a část zdravotnické reformy.

Vláda tak splnila další část svého programového prohlášení. Je však otázkou, jak se k případným stížnostem opozice postaví Ústavní soud a zda se reformní zákony v příštím roce do Poslanecké sněmovny nevrátí k opětovnému projednání.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit

Poslanecká sněmovna v pátek v závěrečném hlasování schválila novelu stavebního zákona. Tato klíčová legislativní změna má podle ministerstva pro místní rozvoj za cíl zásadně zrychlit a zjednodušit povolovací procesy v Česku, omezit roztříštěnost řízení, zkrátit průtahy a posílit právní jistotu stavebníků, obcí i investorů. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 1 hodinou

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 5 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 6 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva

Litevský prezident Gitanas Nausėda varoval, že Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu v zemi. V reakci na tyto obavy úřady preventivně zpřísní bezpečnostní opatření v okolí klíčových energetických a dopravních uzlů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy